21. Parlament ČR – funkce a struktura, imunita člena Parlamentu PDF

Preview

Summary

Parlament ČR – funkce a struktura, imunita člena Parlamentu...

Description

2 1 . PA R L A M E N T Č R F U NKCE A ST RU KT URA, IM U N ITA Č L EN A PA R L AM E NT U

 

Funkce a struktura Parlamentu ČR; legislativní proces a jeho jednotlivá stádia Parlament = ústřední volený státní orgán, který je složený z volených zástupců, reprezentantů občanů, má pravomoc přijímat zákony

V ČR je parlament tvořen dvěma komorami  Horní komora = senát  Dolní komora = poslanecká sněmovna Bikameralismus = „dvoukomorovost“  Označuje typ parlamentu (zákonodárného orgánu reprezentujícího lid) strukturovaného do dvou komor (sněmoven)  Obě komory se podílejí na výkonu funkcí parlamentu, zejména na zákonodárném procesu, jsou na sobě více či méně nezávislé a více či méně se od sebe odlišují. 

Typickými ukázkami dvoukomorových zákonodárných sborů s bohatou minulostí mohou být Velká Británie, Spojené státy americké nebo Francie. o Ve Velké Británii najdeme nejstarší a nejpočetnější druhou komoru, Sněmovnu lordů. o Americký Senát bývá považován za nejsilnější druhou komoru na světě: nejen, že je jeho souhlasu třeba k přijetí každého rozhodnutí Kongresu, ale navíc zasahuje svými kontrolními oprávněními do výkonné moci (souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv, souhlas k četným jmenovacím úkonům). o Ve Francii je vývoj dvoukomorového uspořádání velmi členitý. Podstatné však je, že tamní Senát je ukázkou komor regionální reprezentace, které jsou inspirovány komorami federativními, avšak působí v unitárních státech. Jejich úkolem je prosazování a ochrana regionálních zájmů.

Funkce druhých komor:  Dvoukomorové parlamenty jsou komponentem složitého systému "brzd a protivah", jsou výrazem "zdvojení" dělby moci, při němž dochází k implementování pojistek do nitra jednotlivých státních funkcí.  Přispívají k efektivnímu výkonu moci, současně ale také k jejímu omezení a kontrole, k ochraně nejrůznějších menšin. o Jsou pojítkem mezi občanem a státem. o Slouží k hledání a nalézání širší shody, než je shoda rodící se v jediném okamžiku, v jediném zákonodárném sboru. o Je zjevné, že druhé komory nejsou nezbytně nutné, ale jejich absence musí být kompenzována jinými instituty kontroly zákonodárné moci (veto hlavy státu, ústavní soudnictví, referendum) a garancemi kvality zákonodárného procesu (státní a právní rady). Aby mohla druhá komora svou úlohu plnit, musí být tak silná, aby mohla účinně "požádat dolní sněmovnu o přehodnocení návrhu", aby ji mohla kontrolovat (proto kontrolní resp. revizní komora), nesmí být však tak silná, aby znemožnila vládě vládnout, a to jak vyslovením nedůvěry, tak i trvalým blokováním vládních návrhů zákonů, jež mají podporu první komory

Hlava druhá Ústava (čl. 15 – 53)



„lid je zdrojem veškeré moci ve státě, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní“

21.1 PARLAMENT – POSL ANECKÁ SNĚMOVNA A SENÁT Pravomoci Parlamentu ČR: a) Moc zákonodárná (zahrnuje i moc ústavodárnou) o Povinnosti mohou být nepodřízeným osobám ukládány pouze zákonem o Úprava některých otázek vyhrazena pouze zákonu b) Vyjadřování souhlasu s ratifikací mezinárodních smluv o Souhlas musí dát obě komory c) Pravomoc vyjadřovat se k připravovaným rozhod. EU d) Pravomoc přijímat státní rozpočet e) Kontrolní a kreační pravomoci Vztah (nástroje) parlamentu vůči vládě  Nástroje, jež má Poslanecká sněmovna o Vyslovuje důvěru a nedůvěru o Právo interpelace o Možnost usnést se, že člen vlády je povinen se dostavit o Oprávnění zřídit vyšetřovací komisi  Nástroje, jež má jak PS tak vůči Senát o Právo poslanců na informace od členů vlády a jiných vedoucích správních úřadů o Povinnost vlády informovat PS o rozhodnutích připravovaných EU a právo PS se k nim vyjádřit  Vztah (nástroje) parlamentu vůči prezidentovi o Senát se souhlasem PS podává ústavní žalobu – čl. 65 Úst. o Přijetí usnesení podle čl. 66 Úst. („nezpůsobilý“ prezident)  Vztah vůči moci soudní o Souhlas Senátu se jmenováním soudců Ústavního soudu  Vztah vůči NKÚ o PS dává souhlas se jmenováním prezidenta a viceprezidentů Členové volebního výboru PS volí členy Rady ČT a Českého Rozhlasu

21.1.1 POSLANECKÁ SNĚMOVNA – DOLNÍ KOMORA  200 poslanců  Volební období: 4 roky  Volební právo aktivní – od 18 let  Volební právo pasivní – od 21 let  Složení: předseda, místopředsedové (6), poslanci PS zřizuje výbory, které předjednají návrhy zákonů (legislativní, branněbezpečnostní, …) a podle stranické příslušnosti poslanci vytvářejí poslanecké kluby Poslanecká imunita – nesmí být stíhán, dokud předseda dané komory nedá souhlas Mandát poslance = Pověření, zmocnění jednat jménem občanů  Vzniká okamžikem zvolení poslance  Musí jej vykonávat v souladu se slibem a osobně  Poslance nelze odvolat, ale může zaniknout z důvodů: odepření slibu, složením slibu s výhradou, uplynutím volebního období, vzdáním se mandátu, ztrátou volitelnosti, rozpuštěním PS, vznikem neslučitelnosti funkcí, smrtí poslance Imunita a) Absolutní (indemnita) – nikdy nemůže být stíhán za hlasování v PS nebo senátu b) Vlastní – pojímána jako procesní překážka, poslance nelze stíhat bez souhlasu Ps odepře-li PS stíhání > je navždy vyloučeno c) Při přestupcích podléhá pouze disciplinární komisi PS Rozpuštění poslanecké sněmovny – prezident může PS rozpustit: 1) Jestliže poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nové vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Ps 2) Jestliže se poslanecká sněmovna neusnese do 3 měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry 3) Bylo li zasedání PS přerušeno po dobu delší, než je přípustné 4) Jestliže PS nebyla po dobu 3 měsíců usnášeníschopná a přitom nedošlo k přerušení zasedání Prezident PS rozpustí (povinnost prezidenta – čl. 35 odst. 2)  Navrhne-li mu to PS usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců  PS nelze rozpustit 3 měsíce před skončením jejího volebního období  Byla-li PS rozpuštěna, konají se volby do 60 dnů po jejím rozpuštění

21.1.2 SENÁT – HORNÍ KOMORA 81 senátorů Volební období: 6 let, každé 2 roky se volí 1/3 senátorů Volební právo aktivní: 18 let Volební právo pasivní: 40 let 1. Nikdo nemůže být současně členem obou komor parlamentu (inkompabilita = neslučitelnost funkcí) 2. Senát nelze rozpustit – může vydávat zákonná opatření Senátu 3. Senát představuje slabší komoru:  PS jej může přehlasovat  Nepřijímá státní rozpočet  Nemá kontrolní pravomoci vůči vládě Zákonná opatření senátu (čl. 33 Ústavy)    

 

  

Vydává Senát, pokud je rozpuštěna PS, věc nesnese odkladu a vyžadovala by přijetí zákona Nelze je přijmout ve věcech: o Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona, mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy Navrhnout je může jen vláda (návrh také může vzít zpět) Poslanecká sněmovna je musí schválit na své první schůzi; Neschválí-li je, pozbývá další platnosti

Orgány a funkcionáři komor  Předseda a místopředseda (u obou komor) - kompetence u PS uvádí § 29 JŘ PS o Zastupují komoru navenek o Organizace „vnitřní činnosti“  Svolává, zahajuje, přerušuje a řídí schůzi; dává souhlas k předání zadrženého poslance (senátora) soudu aj. o Zvláštní pravomoci předsedy PS  Navrhuje předsedu vlády při 3. pokusu  Výkon pravomocí prezidenta republiky, pokud ten „nezpůsobilý“ (čl. 66 Úst.)  (je-li PS rozpuštěna – toto předseda Senátu) o Zvláštní pravomoc předsedy Senátu  Přijímá slib prezidenta republiky a prohlášení, jímž se ten vzdává mandátu  Výbory (povinně mandátový a imunitní, petiční a organizační)  Komise (trvalé i dočasné úkoly, členy mohou být i „neposlanci“)  Vyšetřovací komise – pouze PS (§48 JŘ PS) - navrhuje 1/5 a schvaluje většina poslanců - právo vyslýchat svědky, opatřovat si podklady, přibrat si znalce aj.  Poslanecké či senátorské kluby – jednací řády mohou s jejich existencí spojovat určitá práva, určitá práva mohou být dána předsedům těchto klubů atd. Jednání komor  Jednací řády komor o Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny o Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu  Zasedání PS o Trvá po celé funkční období o Svolává je prezident o Možnost přerušit maximálně na 120 dní  Zasedání Senátu o Jediné nepřetržité zasedání od ustavení Senátu o Možnost přerušit maximálně na 120 dní  kvórum – komory jsou usnášeníschopné za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů  Prostá většina – většina přítomných členů komory  Absolutní většina – většina všech členů komory  Kvalifikovaná většina – třípětinová většina všech poslanců a třípětinová většina přítomných senátorů

Schůze komor

1. Ustavující schůze (svolá ji bývalý předseda PS a není-li poslancem, nejstarší místopředseda, a není-li ani on poslancem, nejstarší člen nové PS) o Program určen zákonem (složením slibu poslanců, vlba předsedy a zřízení výborů aj.) 2. Řádná schůze – svolávány podle dojednaného harmonogramu, ze zákona nebo na základě usnesení 3. Mimořádná schůze – svolána na žádost 1/5 poslanců či 1/3 senátorů 4. Společná schůze komor – ústava počítá s jejím svoláním pro složení slibu prezidenta republiky Mandát poslance a senátora 1) vznik mandátu - zvolením 2) zánik mandátu a) uplynutím volebního období b) vzdáním se mandátu c) ztrátou volitelnosti d) rozpuštěním PS e) vznikem neslučitelnosti jeho funkce a jinou Volný osobně vykonávaný mandát Poslanecká a senátorská imunita 1) hmotněprávní exempce (vztahuje se na projevy ve Sněmovně a hlasování) 2) procesněprávní exempce o s trestně stíhat lze jen se souhlasem komory o odepře-li komora souhlas, nelze stíhat po dobu výkonu mandátu o se zadržením musí do 24 hodin vyslovit souhlas předseda komory – jinak nutno propustit Disciplinární odpovědnost za přestupek a) za činy, kde hmotněprávní exempce (projevy či hlasování) b) za přestupek

21.2 ZÁKONODÁRNÝ PROCES Zákonodárná iniciativa – povinnost parlamentu se daným návrhem zabývat a projednat jej Subjekty zákonodárné iniciativy 1) Vláda ČR – po připomínkovém řízení je předložen oficiální vládní návrh PS k projednání 2) Poslanec 3) Skupina poslanců 4) Senát jako celek 5) Zastupitelstvo kraje (VÚSC) Projednání zákona v Poslanecké sněmovně  Návrh musí obsahovat paragrafové znění  Musí obsahovat důvodnou zprávu o Zhodnocení dosavadního právního stavu o Zdůvodnění nutnosti nové úpravy o Předpokládané hospodářské dopady (zejm. do rozpočtu státu, obcí a krajů)  Doručuje předsedovi PS – od něho organizačnímu výboru  Vláda má možnost vyjádřit se k návrhu – pokud navrhovatelem (lhůta 30 dní od doručení)  Navrhovatel může návrh vzít zpět do začátku 3. čtení (později může vzít zpět pouze se souhlasem sněmovny)  

21.2. ČTENÍ

První čtení 1) Překladatel přednese důvodovou zprávu 2) Zpravodaj shrne postoj Poslanecké sněmovny 3) Obecná rozprava – zda se PS hodlá návrhem zabývat Možná rozhodnutí PS v prvním čtení a) Může návrh prozatímně vrátit navrhovateli b) Postoupí příslušným výborům (poté již nelze vrátit) Návrh projedná garanční výbor (určí jej pro daný návrh PS), případně i jiné výbory podle rozhodnutí PS Lhůta na projednání 60 dnů – lze zkrátit i prodloužit (sama PS může prodloužit o 20 dní, o více jen se souhlasem navrhovatele zkrátit lze o 30 dní – nelze o více, pokud námitky 2 kluby či 50 poslanců  Přijetí zákona v právním čtení o Jen to pokud navrženo navrhovatelem o Nelze projednat, pokud námitky 2 kluby nebo 50 poslanců o Po obecné rozpravě v prvním čtení i podrobná rozprava, zde však nelze navrhovat věcné změny (možný pouze posun účinnosti a nebo legislativně technické změny) o V prvním čtení i hlasování Druhé čtení 1) Navrhovatel – důvodovou zprávu 2) Zpravodaj garanční výboru a popř. i dalších výborů PS má možnost vrátit návrh výborům 3) Obecná rozprava 4) Podrobná rozprava – možnost pozměňovacích návrhů Po skončení druhého čtení garanční výbor stanovisko k jednotlivým pozměňovacím návrhům Třetí čtení  Lze nejdříve 14 dní po skončení druhého čtení (lze zkrátit nejvýše na 7 dní)  Jen legislativně-technické pozměňovací návrhy  Možnost vrátit do druhého čtení  Pořadí hlasování ve třetím čtení 1) Hlasování o návrzích na zamítnutí 2) Hlasování o pozměňovacích návrzích 3) Hlasování návrhu zákona jako o celku

Projednávání zákona v Senátu

a) Senát projeví vůli se návrhem zákona nezabývat a postoupí jej přímo prezidentu republiky k podpisu b) Vůbec se k návrhu nevyjádří (nevyjádří-li se do třiceti dnů, má se za to, že návrh přijat) c) Senát výslovně vysloví svůj souhlas d) Návrh zamítne e) Vrátí návrh zákona s pozměňovacími návrhy Reakce PS na změny v návrhu zákona a) Souhlasí s pozměňovacími návrhy Senátu nebo se Senát nepodaří přehlasovat b) Změny odhlasované v Senátu odmítne absolutní většinou PS nemá možnost souhlasit jen s částí pozměňovacích návrhů Senátu - musí je přijmout nebo odmítnout jako celek Senát nelze přehlasovat, pokud jde o: a) ústavní zákon b) mezinárodní smlouvu podle čl. 49 nebo čl. 10a c) volební zákon, stykový zákon a jednací řád Senátu (viz čl. 40 Ústavy) Role prezidenta v legislativním procesu  Prezident podepisuje schválené zákony (nekontrasignační pravomoc)  Právo tzv. suspenzivního veta o Do 15 dnů od postoupení mu návrhu Parlamentem ČR o Nelze v případě ústavních zákonů Poslanecká sněmovna může suspenzivní veto prezidenta přehlasovat absolutní většinou (minimálně 101 hlasů) Uveřejnění - Zákony se uveřejňují ve Sbírce zákonů Zvláštní typy projednávání některých návrhů 1) Projednání zákona ve stavu legislativní nouze (jen za mimořádných okolností – ve zkráceném jednání) 2) Projednávání zákonného opatření senátu (návrh může pouze vláda, přijímá pouze Senát) 3) Projednání zákona o státním rozpočtu (projednává pouze PS, na návrh vlády) 4) Projednávání mezinárodních smluv (v PS pouze dvě čtení (1. a 3. – nelze pozměňovací návrhy) Ústava ČR přiznává parlamentu kreační pravomoc v případě volby prezidenta na společné schůzi obou parlamentních komor, senátu přísluší kreační pravomoc ve vyjadřování souhlasu při jmenování soudců Ústavního soudu....