Hospodářská, sociální a kulturní práva PDF

Preview

Summary

HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA - Listina - Hlava IV. o Čl. 26 – 35 o status positivus – evokují nároky jednotlivce na stát a povinnost státu tyto nároky vyplnit o sociální stát – welfare state o ochrana důstojnosti v sociální oblasti – minimum důstojného žití musí stát zajistit o nároky na s...

Description

HOSPODÁŘSKÁ , SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA -

Listina - Hlava IV. o Čl. 26 – 35 o status positivus – evokují nároky jednotlivce na stát a povinnost státu tyto nároky vyplnit o sociální stát – welfare state o o

ochrana důstojnosti v sociální oblasti – minimum důstojného žití musí stát zajistit nároky na stát

o

problém je, že i když je to ústavně zakotvené, jsou často problémy s faktickou realizací z finančních důvodů sociální ústavní práva jako institucionální garance 



např. právo na vzdělání zahrnuje, že musí existovat nějaké školy

Mezinárodní prameny -

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech - č. 120/1976 Sb. Evropská sociální charta - č. 14/2000 Sb. m. s. Dohody MOP Listina základních práv EU – hlava IV – „Solidarita“

Výklad a aplikace -

míra soudní ochrany sociálních práv x koncept politických otázek o soudní ochrana nějaká existovat musí, ale vždycky tím Ústavní soud bude zasahovat do politiky o pokud by to byla politická otázka, tak by nemělo smysl ústavní zakotvení těchto práv

-

soudní přezkum sociální legislativy - ÚS: test racionality (sebeomezení soudu a prostor pro legislativu) – bude přezkoumávat pouze to, jestli je to rozumné a jestli to není úplný exces o část práv v dispozici zákonodárce – koncepce taxativního výčtu:  Čl. 41 odst. 1: „Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.“  větší prostor pro legislativu  nejde o omezení, ale spíše o „vymezení“ práva – kdyby byl zákonodárce nečinný, tak by se práva fakticky nešlo dovolat (je to tedy opak omezitelných práv, kde je naopak právo absolutní, dokud ho neomezí zákonodárce)  nutno však brát v potaz čl. 4 (4) Listiny – šetřit podstatu a smysl práv o extrémní provedení těchto práv tedy může Ústavní soud rušit jako



protiústavní  „provedení zákonem“ nesmí právo negovat! Limity zákonného provedení práv dle ÚS (Pl. ÚS 1/08)  1. vymezení smyslu a podstaty ústavního práva (esenciálního obsahu),  2. zhodnocení, zda se zákon nedotýká samotné existence sociálního práva nebo jeho skutečné realizace (esenciálního obsahu),  3. posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl,  4. zvážení otázky, zda zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší (tzv. test racionality) o judikát poplatků u lékaře – velmi kontroverzní



proporcionalita nastupuje teprve při zásahu do esenciálního obsahu (samotného jádra) práva

Čl. 26 – hospodářská práva -

-

-

odst. 1: „Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“ o podnikání, volný trh i hospodářská soutěž jako ústavní hodnota odst. 2: „Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činnost.“ o Např.:  občanství  věk  vzdělání  praxe  zkoušky  zdravotní způsobilost o tyto podmínky musí být ale legitimní – nesmí být přemrštěné odst. 3: „Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.“ o „právo na práci“ (?) - problém praktické realizace, nelze dovodit nárok na práci o

Občané - podpora v nezaměstnanosti

o

je možné hmotné zajištění vázat na nějaké veřejně prospěšné práce? Zřejmě ne – dle dnešního rozhodnutí ÚS

čl. 27 – koaliční svoboda - odbory -

lex specialis k čl. 20 (speciální sdružovací právo) platí pro všechny (nejen pro občany) odbory, organizace zaměstnavatelů viz blíže právo sdružovací omezení – odst. 3 (obdoba omezení práva sdružovacího dle čl. 20) odst. 1: „Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.“ odst. 2: „Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví.“ odst. 3: „Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.“

čl. 27 – právo na stávku -

-

odst. 4: „Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; o toto právo nepřísluší soudcům, státním zástupcům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů“.  další omezení: viz čl. 44 – částečně se překrývá s čl. 27 (4):  zaměstnancům státní správy a územní samosprávy;  v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví neexistuje obecná právní úprava stávky zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání – upravuje pouze specifický typ stávky čl. 41 (1) - „domáhat v mezích zákona“ – zákon však chybí

o o

neústavní absence legislativy?  absence zákona nemůže jít k tíži adresátům tohoto práva výklady ústavních důsledků absence zákona – zatím řeší ad hoc soudy – přímá aplikace Listiny

 je to ale situace nežádoucí problém rozsahu působnosti čl. 27 (4) - tzv. politické stávky x ochrana hospodářských a sociálních zájmů  klasická stávka je protest zaměstnanců proti zaměstnavateli – bylo to chápáno tak, že je to pouze ochrana hospodářských a sociálních zájmů  u nás se to ale zaměňuje a stávkuje určitá profese třeba za demisi vlády – stávkují proti státu, ale poškozují svého zaměstnavatele tím, že nepracují Pl. ÚS 61/04 – posouzení ústavnosti prováděcí legislativy o „Stanovení konkrétních podmínek výkonu tohoto práva, resp. jeho mezí pak Listina svěřuje o

-

o

o

-

zákonodárci, jenž přitom požívá poměrně široký prostor pro uvážení. Zákonodárce však nesmí postupovat svévolně, což znamená, že zákonodárce musí, s výše uvedenou výjimkou, respektovat princip rovnosti a stanovit meze práva na stávku stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky (čl. 4 odst. 3 Listiny).“ „Zákonodárce nesmí postupovat ani nerozumně. Vzhledem k čl. 41 odst. 1 Listiny nemusí být zákonná úprava práva na stávku v přísném vztahu proporcionality k cíli, který je regulací sledován, tj. nemusí jít o opatření v demokratické společnosti nezbytné, jako je tomu například u jiných práv, jichž se lze dovolávat přímo z Listiny.“ „Testem ústavnosti v tomto smyslu projde taková zákonná úprava, u níž lze zjistit sledování

nějakého legitimního cíle , a která tak činí způsobem, jejž si lze představit jako rozumný prostředek k jeho dosažení, byť nutně nemusí jít o prostředek nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. Zákonodárce konečně musí šetřit podstatu a smysl práva na stávku (čl. 4 odst. 4 Listiny).“ právo na stávku dle ústavního zákonu o bezpečnosti o při mimořádných stavech lze omezit - „pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací“ (čl. 6 odst. 1 UZB, § 5 písm. f) krizového zákona) o UZB chrání stávku – čl. 5 odst. 2: „Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů“.

čl. 28 – pracovní podmínky -

„Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.“ o zákoník práce, zákon o platu, zákon o mzdě o zákaz diskriminace v odměňování o

řada úmluv MOP (o diskriminaci, o ochraně mzdy, o stejném odměňování můžu a žen atd.)

čl. 29 – ochrana v pracovních vztazích -

odst. 1: „Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.“ odst. 2: „Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání.“ odst. 3: „Podrobnosti stanoví zákon.“ o snaha o materiální rovnost – možnost pozitivních opatření o speciální úprava pracovních podmínek těhotných žen a matek v ZP – viz též čl. 32 odst. 2 o

(těhotné ženy) např. zákaz některých prací, omezení služebních cest apod.

o

ústavní povinnost zaměstnavatelů strpět regulaci ze strany státu – zaměstnávání osob zdravotně postižených (I. ÚS 228/99) - nejde o nerovné zacházení

čl. 30 – důchodové zabezpečení -

odst. 1: „Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení o ve stáří a o o

-

-

-

při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.“

v praxi: o důchody:  starobní,  invalidní,  vdovský, vdovecký, sirotčí o nemocenské dávky výklad pojmu přiměřené zabezpečení o co do výše o co do ekvivalence k „zásluhám“ (Pl. ÚS 8/07) prvních tří dnů nemoci bez vyplácení nemocenské o Pl. ÚS 2/08 (zrušeno - protiústavní) – je to protiústavní, že je 3 dny zcela bez prostředků Pl. ÚS 54/10 (zamítnut návrh na zrušení) – zákonodárce to trošku obměnil – 3 dny nedostane nemocenskou, ale nemusí platit pojištění – je to v podstatě to stejné nález Pl. ÚS 8/07 (ekvivalence důchodového pojištění – není přiměřené pro ty, kteří přispívají nejvíce) o zrušil důchodový zákon ne kvůli výši důchodu, ale kvůli zásluhám – ten, co našetřil za život o

-

více, má také dostat více – ÚS se nezastal chudých, ale zastal se bohatých – ti, kteří celý život přispívali velkými částkami, by měli mít také větší důchod čl. 30 – sociální pomoc -

odst. 2: „Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.“ o ochrana důstojného života o o

sociální pomoc, sociální péče, dávky státní sociální podpory garance životního minima

čl. 31 – ochrana zdraví -

-

odst. 1: „Každý má právo na ochranu zdraví.“ odst. 2: „Občané mají na základě veřejného pojištění právo na o bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky o za podmínek, které stanoví zákon.“  zákon o Veřejném zdravotním pojištění problém ústavnosti tzv. regulačních poplatků o režim čl. 41 – otázka ústavnosti prováděcího zákona – velmi těsně shledal, že to v rozporu není o

nález Pl. ÚS 1/08#1 (poplatky dle ÚS nejsou v rozporu s čl. 31)  velmi úzké pojetí esenciálního obsahu práva (obligatorní systém povinného zdravotního pojištění)

čl. 32 – rodičovství a rodina

-

-

-

odst. 1: „Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dět a mladistvých je zaručena.“ o povýšení institutu rodiny do ústavní roviny odst. 2: „Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky.“ odst. 3: „Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva.“ o ústavní ochrana institutu rodiny o rovnost manželských i nemanželských dětí odst. 4: „Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen o rozhodnutím soudu o

-

na základě zákona.“

 pozastavení, omezení, zbavení rodičovské zodpovědnosti (zákon o rodině) odst. 5: „Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu.“ o mateřská dovolená o rodičovská dovolená o

státní sociální podpora

čl. 33 – právo na vzdělání -

odst. 1: „Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.“ o 9 let – školský zákon č. 561/2004 Sb. o

jediná výslovná povinnost v Listině

o

právo na vzdělání neznamená  právo nastoupit na jakoukoli školu (možnost přijímacího řízení – viz I. ÚS 620/2000)  právo dostudovat zajištění rovnosti v přístupu ke vzdělání – rozhodnutí ESLP D. H. proti České republice (2007) –

o

-

nepřímá diskriminace o ústavní institucionální záruka existence škol odst. 2: „Občané mají právo na bezplatné vzdělání v o základních a středních školách, o

podle schopnost občana a možnost společnosti též na vysokých školách.“

-

odst. 3: „Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu.“ o rovnocenné vzdělání (státní, soukromé) o ústavní záruka bezplatného vzdělávání na státních školách (základních a středních)

-

odst. 4: „Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.“ o např.:  vazba sociálních dávek na status studenta  slevy, daňové úlevy  stipendia

Čl. 34 – kulturní práva -

odst. 1: „Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem.“ o ochrana autorských práv, patentů, vynálezů apod. – zejména autorský zákon č. 121/2000 Sb. o

-

pozitivní povinnost státu chránit

odst. 2: „Právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem.“ o souvisí též se svobodou umělecké tvorby a právem na informace o řada prováděcích zákonů:

  

ochrana a zpřístupňování památek, knihovny, muzea, Fond kinematografie, institut povinných výtisků

čl. 35 – životní prostředí -

-

odst. 1: „Každý má právo na příznivé životní prostředí.“ o pojem „příznivé“ – velmi subjektivní o v praxi - neznečištěné nad zákonem stanovenou míru  znamená to povinnost státu starat se o životní prostředí je veřejným statkem (čl. 7 Ústavy), ale i subjektivním právem, kterého se lze soudně domáhat (III. ÚS 70/97) odst. 2: „Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.“ o lex specialis k čl. 17 odst. 5  tento článek je docela zbytečný – vystačili bychom si i s tímto obecným článkem o právu na informace o zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí (lex specialis k zákonu č. 106/1999 Sb.)  je zajímavé, že tento lex specialis byl přijat před zákonem generalis...