Title | Římské právo - zkouška, všechno vypracované |
---|---|
Author | Jakub Sedmík |
Course | Římské právo II |
Institution | Masarykova univerzita |
Pages | 89 |
File Size | 1 MB |
File Type | |
Total Downloads | 410 |
Total Views | 458 |
1. Vlastnické právo (pojem, druhy)Ius publicum id est quod ad statum rei Romane spectat, ius privatum utilitatem singulorum pertinet.= Veřejné právo je to, které se týká všech (Římanů), soukromé právo se vztahuje ku prospěchu jednotlivců. Názvy: o Dominium = vlastník věci je jejím pánem o Proprieta...
1. Vlastnické právo (pojem, druhy) Ius publicum id est quod ad statum rei Romane spectat, ius privatum utilitatem singulorum pertinet. = Veřejné právo je to, které se týká všech (Římanů), soukromé právo se vztahuje ku prospěchu jednotlivců.
Názvy: o Dominium = vlastník věci je jejím pánem o Proprietas = věc je výhradně něčí – je někomu vlastní
Panství nad věcí (dominium) o Právní ovládání (držba je faktické) – důraz na vzniklá oprávnění a jejich prosazování o Absolutní – všichni musí respektovat, jinak žaloba – erga omnes o Všeobecné – může s věcí nakládat jakkoliv Typické projevy působení: ius possidendi: právo věc držet (fakticky ovládá) ius utendi: užívat (běžný způsob) ius fruendi: požívat (brát plody – třeba pronájem) ius disponendi: disponovat právně (prodej, závěť) ius abutendi: právo věc zničit o Přímé – nepotřebuje pomoc nebo prostřednictví k výkonu vlastnického práva, může kdykoli věc uchopit a uplatnit své právo o Elastické – když se něco stane, tak se právo vrátí do původní pozice o Neomezené (pojmově) – důležité vymezení hranic
Omezení vlastnictví o Práva ostatních vlastníků o Veřejný zájem Ambitus (5 stop mezi budovami), confinium (mez, 2,5 stopy) Užívání břehů Zákaz zrušit hrob Strpět dobývání materiálů (nerosty) o Sousedská práva Limes (5 stop mezi pozemky) Ořez přesahujících větví do výše 15 stop Immissiones – ledaže nadměrné o Soukromý zájem Smluvní omezení Iura in re aliena – část práv svěří jiné osobě
Spoluvlastnictví (communio, condominium)
Vlastník je vždy 1, u spoluvlastnictví=složenina jednotlivců (vlastní jen podíl) Consorcium ercto non cito (nerozdělený zděděný majetek, každý dispoziční právo k celku) Condominium o Podíl v procentech o Accrescence – přirůstání, jeden odpadne -> ostatním se podíly rozšíří o Všichni se podílí na prospěchu i nákladech 1
o o o o
Každý běžné nakládání, braní užitků Dispozice (např. koupě) jen pokud souhlas všech Od Justiniana stačí převaha většiny Vznik děděním nebo společenskou smlouvou Zánik dohodou nebo actio communi divinduo (žaloba na rozdělení) / familae eriscundae (k dědickému právu)
Druhy vlastnictví Kviritské vlastnictví
Chráněno civilním právem Subjektem jen římský občan, předmět jen věci v Itálii Ochrana – procesní prostředky civilního práva -> civilní vlastnická žaloba (reivindikace) Převod pouze formálními způsoby (pův. jen mancipace a iniurecesse) Původně jen u věcí movitých Vlastnictví k půdě o Heredium – vlastnictví pozemku, na kterém stojí dům se zahradou o Původně vlastní půdu stát, který ji přerozděluje – asignace (jen v Itálii) o V provinciích nefunguje asignace, přenecháno původním vlastníkům, rozdíly se postupně stírají
Bonitární vlastnictví
Vlastnictví osob, které nebyly římskými občany – původně nechráněno, později mezistátní smlouvy, změna pomocí peregrinského praetora (in bonis habere) Souvislost s rozvojem směnných a obchodních vztahů Rozvoj předávání tradicí (paradox – nový vlastník je jen držitel, podle civilního práva chráněn pořád pouze starý vlastník) o Námitka prodané a tradované věci (Exceptio rei vendictae ac traditae) – praetor dává podmínku, že soud uzná žalobu na navrácení věci pouze pokud nebyla věc žalovaným od žalobce koupena Praetorská publiciánská žaloba (Actio Publiciana in rem) – kupec se může domáhat vydání věci i když ji ještě nevydržel a není tak vlastníkem dle civilního práva -> chráněn i proti zásahům třetích osob o Žaloba fiktivní – soudce měl vztahy posuzovat jako by vydržecí doba již uplynula
Vzniká soubor vztahů, které byly chráněny stejně jako kviritské vlastnictví – pouze nepatrné obsahové rozdíly (např. otrok se stane občanem jen pokud ho propustí kviritský vlastník) Vlastnictví provinčních pozemků
Zisk pozemků, ale vlastní je buď císař nebo Senát Potřeba přímé ochrany proti zásahům třetích stran
Zánik vlastnictví:
Zánik věci, smrt vlastníka Převod opuštění věci ve veřejném zájmu, za náhradu Confiscatio 2
2. Ochrana vlastnictví Iustitia est constans et perpetua voluntas ius suum cuique tribuendi. = Spravedlnost je pevná a trvalá snaha poskytnout každému, co je jeho právem.
Vlastnické žaloby
Reivindikace o Kviritský vlastník, pokud byla věc odňata o Žaluje na konkrétní věc – musí přesně označit předmět (výjimky – poměrná část u slití, věci hromadné – tam prokazuje vlastnictví k většině) o Původně v legisakčním procesu – strany dokazují kdo má lepší právo o Formulový proces: žaloba nedržícího kviritského vlastníka (aktivní legitimace) proti držiteli (pasivní legitimace – později kdokoli kdo mohl vydat) žalující musí dokládat - nabývací titul, označení věci Actio in rem -> nesměřuje proti žalovanému, je to jednostranné uplatnění práva (vede k prokázání vlastnického práva, ne k vymáhání věci exekučně) Defenzivní povinnost – při neúčasti žalovaného praetor převádí držbu na žalobce o Později úřední proces – i ke skutečnému navrácení věci (Justinián) o Restituční povinnost – v nezhoršeném stavu i s přírůstky a plody Bonae fidei – odpovídá za zhoršení po litiskontestaci Malae fidei – odpovídá za zhoršení i před začátkem procesu o Procesní prostředky žalovaného Náklady nutné – byly potřebné k udržení věci, měl je i malae fidei possessor (ale ne zloděj) Užitečné náklady – může uplatnit jen bonae fidei possessor pokud jimi byla zvýšena hodnota věci (+ odečítá se od nich hodnota získaných plodů) Náklady učiněné z rozmaru – nemusely se uhrazovat nikomu (ale possessor je může odejmout, pokud tím nepoškodí věc) Retenční právo – může zadržet, dokud nejsou náklady zaplaceny Actio Publiciana o Ochrana bonitárního vlastnictví o Po prodeji mancipační věci tradicí mohl starý vlastník podat vindikaci na nového -> vytvořena námitka z věci prodané a tradované (exceptio rei vinditae ac traditiae) – „mezikrok“ Později používána proti žalobci, pokud držitel nabyl věc jakýmkoliv řádným způsobem (např. žalobce věc zdědil, ale už měla jiného držitele) o AP poskytuje dokonalou ochranu novému vlastníkovi – vytváří bonitární vlastnictví o Fiktivní žaloba – na držitele se hledí jako na vlastníka o Aktivní legitimace: Bonitární vlastník může proti každému (i proti bona fidei držiteli i proti kviritskému vlastníkovi) Bona fidei possessor (pokud nabyl od nevlastníka) nemůže uplatnit proti kviritskému vlastníkovi o Pasivní legitimace: držitel i kviritský vlastník o Může směřovat i proti fiktivnímu držiteli (fiktivní žaloba) o Cíl = vydání věci a restituční povinnost žalovaného
3
Reivindicationes utiles (pomocné žaloby) o Vytvořeny podle vzoru reivindikace (ale fakticky nejde o vydání věci) o Náhrada původnímu vlastníkovi za věc, která se dostala do vlastnictví jiného originárním způsobem o Např. žaloba vlastníka stromu, který byl zasazen do cizího pozemku Žaloby na ochranu majetku peregrinů a právních vztahů k provinčním pozemkům o Obdoba reivindikace Žaloba zápůrčí (Actio negatoria) o Žaloba proti částečnému rušení vlastnického práva – např. odnětí držby o Dokazuje se vlastnické právo a rušení o Rozsudek: na zákaz rušení, navrácení do původního stavu a náhradu škody + záruka, že už nebude rušeno o Klasické právo: Actio in rem, obsah kazuistický, negativní žaloby (zakazuje vlastníkovi s věcí nakládat) o Justinián: jednotná Actio negatoria -> proti jakémukoli zásahu, který nebyl odnětím držby Aktivní legitimace: vlastník, dokazuje své právo Žalovaný musí odstranit příčinu rušení, zdržet se ho a nahradit škodu Držba provinčních pozemků o Reivindicatio utilis – k obnově držby nad pozemkem o Praescriptio longi temporis – vydržení pozemku
Další prostředky
Mezní žaloba – Actio finium regundorum o cíl=stanovení mezních hranic pozemku (5 stop dlouhý pruh, nelze ho vydržet) o rozhodují arbitři (rozhodci) o Justinián: kterákoli část půdy stranami: vlastníci sousedních pozemků, oba žalobce i žalovaný zároveň -> iudicia duplex smíšená povaha – v jádře osobní, ale zároveň nahrazuje vindikaci (vymezení hranic) Žaloba řešící spory vzniklé změnou přirozeného odtoku dešťové vody – Actio aquae pluviae arcendae o aktivní legitimace: vlastník ohroženého pozemku o pasivní legitimace: vlastník pozemku, na kterém došlo ke změně o nemusela nastat škoda, stačilo ohrožení Záruka proti hrozící škodě – cautio damni infecti o Stipulační slib o Náhradu může žádat majitel pozemku, který se cítí být ohrožen např. vadnou stavbou na vedlejším pozemku – kauce na dobu určitou o Rozhodující nebezpečí, ne škoda o Možnost detence/přidělení držby ze strany magistrátu
4
Zákaz stavby – operis novi nuntiatio o Neformální soukromý zákaz pokračovat v započaté stavbě o Dotyčný musí přestat nebo zřídit cautio damni infecti o Nunciant (ten kdo vyslovil zákaz) – okamžitě musí zahájit spor a dokázat právo stavbu zakázat (zákaz musí vyslovit u stavby za přítomnosti někoho se stavbou spojeného) Interdikt k odstranění změn provedených na pozemku násilím nebo tajně – interdictum quo vi aut clam o Cíl= obnovení původního stavu o Povinnost vrátit do původního stavu
3. Držba Quieta non movere. = Nemá se zasahovat do toho co je v klidu.
Possessio Faktická všeobecná moc nad věcí 2 požadavky: o Corporalis possessio: Fyzické ovládání dané věci – může zprostředkovat i jiná osoba (např. alieni iuris nebo otroci, na základě právního vztahu – půjčka, pronájem) o Animus possidendi: Vůle věc držet – držet úplně a pro sebe – nezastupitelný Vychází ze 2 stanovisek: o Předpoklad, že faktický stav odpovídá právnímu (držba je projevem vlastnického práva) o Držba může vystupovat jako svébytný jev, ale není samostatným právem – jen skutečnost Ochrana držby – držitelem je většinou vlastník Detence (possessio naturalis) – věc drží jiná osoba než držitel (na základě právního vztahu) o Má věc u sebe, ne pro sebe (nemá vůli být vlastníkem) o Chybí ochrana proti třetím osobám (nutno řešit přes vlastníka) o Výjimky: zástavní věřitel u ruční zástavy, sekvester (uložení během soudu) a prekarista (výprosa) – stejná ochrana jako držitel (odvozená držba) Držba práva (quasi possessio) – praetor chrání interdikty služebnosti, obsah musí být alespoň jednou vykonán
Předmět: věc, která může být předmětem vlastnického práva o Složené věci – předmětem je celek o Hromadná – nelze držet jako celek
Bonae fidei possessor – držitel v dobré víře – je přesvědčen, že svou držbou nepůsobí nikomu újmu Malae fidei possessor – držitel ve zlé víře – zloděj, lupič, nepoctivý nálezce
5
Ochrana držby
Především přes praetorská interdikta (zakazující nebo přikazující úřední rozkaz) o Ochrana výkonu vlastnického práva o Vytvoření klidné atmosféry pro případný vlastnický spor o Ochrana držby jako faktického stavu, ne právních důvodů (ochrana proti rušiteli) Pokud je rušitelem vlastník, na kterém získal držbu závadným způsobem (tajně, násilím, prekarium) – ochrana se nevztahuje o Pokud nebylo interdictum uposlechnuto, zahájen normální soudní proces 2 druhy interdikt: o Retinenční – Sloužící k ochraně před rušením – ochrana do soudu Interdictum Uti possidetis – u nemovitostí, může vést i k navrácení držby (pokud byla závadná) do poslední bezvadné držby Interdictum Utrubi – u movitostí, držitelem je ten, kdo ji v posledním roce měl déle u sebe o Rekuperační – Sloužící k ochraně před odnětím (jednosměrná, příkaz navrátit držbu) – konečné rozhodnutí Interdictum de vi – odnětí držby násilím, lhůta 1 rok Interdictum de vi armata – odnětí držby násilím se zbraněmi, bez lhůty
Nabytí držby
Nelze převést, nutno vždy znovu nabýt Aprehenze (apprehensio) – fyzické uchopení věci o Jednostranná: držitel se chopí bez ohledu na vůli kohokoli jiného (např. zloděj, věc nemá vlastníka) Traditio longa manu – uchopení dlouhou rukou – něčeho, co nám držbu zprostředkovává – např. předání klíče od skladu Traditio brevi manu – někdo u sebe má cizí předmět, ale má ho jen v úschově – detentor fyzicky ovládá a změní vůli vlastnit – projeví ji – schová ten šperk a zapře ho
Ztráta držby
Stačí pokud odpadne jeden ze znaků Corpore – nemůže na věc trvale fyzicky působit (nevztahuje se např. na pozemky přístupné jen občas) o Konec držby = až se držitel o zabrání dozví nebo se neúspěšně pokusí zabrat věc nazpět, u detentora hned když mu byla odňata/vydal ji jinému Animo – dal najevo, že už věc nechce vlastnit – lze i konkludentně (trvale neobdělává pozemek Animo et corpore – ztráta obou znaků Dále smrtí držitele, zánik věci (přestala existovat nebo přestala být samostatným předmětem práv), zánikem subjektivity držitele (např. padl do zajetí – kapitisdeminunce)
6
4. Usus modernus pandectarum Ius est ars boni et aequi. – Právo je umění dobrého a spravedlivého.
Moderní užití digest (pandekt) – navazují na komentátory – snaha „napasovat“ ŘP na současnost Zaměřeno na praxi Právní věda založená na recepci ŘP Název z díla Samuela Stryka Další představitelé: Samuel Pufendorf, Ulrich Zasius Počátek = 1495 (vznik Říšského komorního soudu) – „kamerální jurisprudence“ (soudní řád pro Říšský komorní soud) o V něm uplatňováno ius commune snaha sjednocovat rozdrobenou praxi Subsidiární obecná platnost (užije se, pokud nelze aplikovat lokální právo) o ŘP funguje vedle německého domácího práva o Univerzity = střediska právní vědy, na nich se rodí UMP Konec – vyvrácení Lotharské legendy (že císař Lothar III. Zavedl ŘP v Říši) Kodifikace v 16. stol. o Mísí se prvky domácího a římského práva o Zásady ŘP postupně přednost před domácím právem (odolávají místa se soupisy práva – Sachsenspiegel) Kodifikace ve SŘŘ o 1751 Codex iuris Bavarici criminalis – trestní právo o 1753 Codex iusris Bavarici iudiciarii – občanské právo o 1756 Codex Maxmilianeus Bavaricus Civilis – občanské právo hmotné o 1794 Všeobecné pruské zemské právo – souhrn veškerého pruského práva Novoty: (přejímáno jen soukromé právo, veřejné je historicky podmíněné) o Nauka o modu a titulu -> vlastnické právo vzniká až předáním věci o Dědic ručí jen věcmi, které opravdu nabyl z dědictví o Obecná závaznost smluv, přímé zastoupení, smlouvy ve prospěch 3. osoby
5. Způsoby nabývání vlastnictví Nemo ad alium plus iuris transferre potest quam ipse habet. = Nikdo nemůže na jiného převést více práva, než sám má.
Civilní právo: mancipace, iniurecesse, adjudikace, usucapio (raná forma vydržení) -> vznik kviritského vlastnictví Praetorské: vznik bonitárního vlastnictví Derivativní – představa, že pro nabyvatele má význam vlastnické právo jeho předchůdce o Dosavadní vlastník se práva vzdává a u nabyvatele vzniká nové vlastnické právo o Dochází k přesunu práva – sukcesi Univerzální sukcese – přechod veškerých práv i závazků Singulární sukcese – přechod jediného práva (např. vlastnictví) Originární – vlastnické právo nabyvateli vzniká nezávisle na předchůdci
7
Derivativní
Mancipace o Nejstarší o Původně jen bezprostřední trh – předání z ruky do ruky o Mancipační věci = res mancipi – taxativně dány (pozemky a pozemkové služebnosti na italské půdě, otroci, tažná zvířata – kůň, dobytek) o Účast 5 svědků, nutnost je výslovně požádat + Vážný (libripens – držel v ruce váhy) o Nabyvatel uchopil věc -> pronesl ustálenou formuli (možnost vložit další prohlášení – vznik služebností) o o
Později se mancipace mění v trh obrazný – imaginární -> vážný ztrácí smysl – ale stále nutná forma (uchopení -> formule -> udeření kouskem mědi o váhu – trhová cena) Pouze formální jednání, ne kauzální (nezáleží, jestli prodej/dědictví, platba až jako závazek z mancipace)
Fiduciární jednání (při zastavení věci, vypůjčení, uschování): 1 převede, spoléhá že 2. pak převede zpátky (např. po splacení dluhu) o Nemožné zastoupení, vyloučena podmínka a lhůta Injurecesse o Věci mancipační i nemancipační o Vychází z legisakčního procesu o Probíhá před magistrátem (nabyvatel uchopí a pronese vindikační formuli -> pokud převodce nepronese kontravindikaci -> magistrát potvrdí jednání) o Abstraktní právní jednání (nezáleží na kauze, ale na formě) – možno použít pro fiduciární převody o Nemožné zastoupení, vyloučena podmínka a lhůta o Ne tak často užíván – přílišná formálnost Tradice o Vychází z práva národů o U nemancipačních věcí vede k nabytí kviritského vlastnictví o U mancipačních věcí jen k nabytí bonitárního vlastnictví o Neformální, kauzální převod o Může převést i zástupce o Předání z ruky do ruky – nabytí držby s vůlí dosavadního držitele Důležitý důvod (kauza – iusta causa traditionis) – nelze ho dosáhnout jinak než převodem vlastnického práva (koupě a prodej, darování, zřízení věna, poskytnutí úvěru, plnění dluhu, smír…) o Ne nájem, vypůjčení, úschova, odevzdání věci poživateli… o
8
Originární
Vydržení – usucapio o Určitou dobu trvající faktický stav je nutno považovat za stav právní o Výjimka: věci kradené a věci peregrinů (nelze vydržet) o Náležitosti: Res habilis – věc možná (to co je možno vydržet – můžeme držet a vlastnit) vyloučeny extra commercium, věci kradené, držba získána potajmu nebo násilím Titulus – důvod, o který opíráme držbu (koupení, dědictví) Bona fides – dobrá víra (domníval se, že druhému nezpůsobuje žádnou škodu Pokud nabyl lukrativně (bezúplatně) – dobrá víra po celou dobu Pokud nabyl onerózně (úplatně) – dobrá víra jen na začátku Possesio – držba (skutečná – fyzické ovládání, vůle věc držet ne detence) Nutnost kvalifikované (=civilní) držby (nutná i dobrá víra a kauza) Vnímána i jako oprávnění – dědic může pokračovat ve vydržení, do vydržení se započítává i držitel před námi, lze přerušit (např. dočasně věc nabyla státní pokladna) Tempus – čas 1 rok u movitostí, 2 u nemovitostí Justinián: 3 roky movitá, nemovitá 10 (stejná provincie) / 20 (jiná provincie) o Civilním usucapiem vzniká kviritské vlastnictví Nevztahuje se na provinční pozemky a peregriny -> vývoj longi temporis praescriptio o Preskripce Kdo v dané lhůtě neuplatní své oprávnění žalobou, toto oprávnění ztrácí (promlčení) Nutný řádný důvod a dobrá víra Odlišný rozsah věcí a lhůta (10 let mezi přítomnými – bydliště ve stejné obci, 20 let mezi nepřítomnými) o Postupně se stírají rozdíly -> vydržení řádné (movitosti – 3 roky, nemovitosti 10 u přítomných a 20 u nepřítomných) a mimořádné (promlčení vlastnické žaloby – 30/40 let – kostely a nadace, nutná bona fides) Occupatio – okupace o Nabytí vlastnického práva k věci ničí (res nullius) uchopením držby (apprehense) o Res nullius: věci vzniklé odloučením od věcí společných – nově vzniklé ostrovy, opuštěná řečiště… volně žijící zvířata (možno lovit kdekoliv), dary a plody moře věci opuštěné/derelikvované (vlastník se zbavil držby) věci nepřátelské – nabývání např. při válečném tažení Nález pokladu (inventio thesauri) o Věc skrytá, která je cenná, ale vlastník není znám o Nabývá se nálezem o Hadrián: polovina nálezce, polovina vlastník pozemku
9
Acessio – přírůstek o Spojením dvou věcí, jedna ztrácí samostatnost a stává se součástí druhé (neoddělitelné) o Svaření x sletovnání o Nemovité věci – superficies solo cedit (vše co neoddělitelně splyne s pozemkem se stává jeho součástí) o Movité věci – vlastník ten, jehož věc neztratila podstatu o Scriptura (písmo ustupuje papíru) X Pictura (malba patří malíři, ne majiteli desky) Commixtio a confusio – smíšení a slití o Spojením dvou sypkých nebo kapalných látek (musí být nemožné oddělit/nelze rozeznat) o Vznik s vůlí vlastníků -> spoluvlastnictví, jinak možnost domáhat se žalobou poměrné části Specificatio – vytvoření nového díla – ...