Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu náboženství PDF

Preview

Summary

SVOBODA MYŠLENÍ, SVĚDOMÍ A NÁBOŽENSKÉHO VYZNÁNÍ - - Článek 15 odst. 1 Listiny: o „Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání“.  forum internum (vnitřní svět nositele práva) – z povahy věci je t...

Description

SVOBODA MYŠLENÍ, SVĚDOMÍ A NÁBOŽENSKÉHO VYZNÁNÍ -

-

Článek 15 odst. 1 Listiny: o „Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání“.  forum internum (vnitřní svět nositele práva) – z povahy věci je to neomezitelné absolutní právo, protože nám nikdo nemůže omezovat mozek, ale je omezitelné to projevit, stejné je to s vyznáním a projevem vyznání  absolutní právo – není omezitelné fakticky, tím pádem není omezitelné ani právně  nepřímým porušením ale může být např. nucení k něčemu, s čímž dotyčný vnitřně nesouhlasí čl. 9 Úmluvy, čl. 18 MPOPP

Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby -

Čl. 15 odst. 2: „Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena“. o jako forum internum (soukromá tvorba doma) – absolutní právo, tedy rovina odstavce prvního, neomezitelné právo. Absolutní právo na vnitřní svět. o jako forum externum (prezentace výtvorů navenek) – právo omezitelné (čl. 17 Listiny odst. 4), o

režim svobody projevu, jako omezitelného práva jsou i názory založené na tom, že v čl. 15 není omezovací klauzule, takže i právo dle odst. 2 je neomezitelné. To není správný výklad, protože pak bychom mohli jít až absurdnostem.

Výhrada svědomí – odvozuje se ze svobody myšlení -

existuje ústavní nárok na neplnění zákonem uložené povinnosti z důvodu rozporu se svědomím? o např. vojenská služba, odmítnutí provést potrat v právu dochází ke konfliktům, kdy někdo odmítá plnit svou povinnost z důvodu, že je to v rozporu s jeho svědomím lze dovodit z čl. 15 odst. 1 výhradu svědomí? o judikaturně je občas vyvozována co bude jejím obsahem a jaký bude rozsah? o v tom je judikatura opatrná 

-

co všechno si může dovolit vyhradit – každý by dodržoval jen to, co by se mu hodilo – každý by měl svůj vlastní právní řád – řekl by si „to je proti mému svědomí, to dodržovat nebudu, toto taky“, což by mohl být návrat o několik set let zpátky. České soudy se tím zatím moc nezabývaly, ÚS konfrontován nebyl často vazba na náboženské vyznání, ale může jít též o „svědomí“ v nenáboženském smyslu (např. pacifismus) Čl. 15 odst. 3: „Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon“. o zákon o civilní službě – v tuto chvíli není aktuální o

-

o

jediná výhrada svědomí formulována v Listině  jinou výslovnou výhradu svědomí v ústavní rovině neznáme, to ale neznamená, že nemůže být soudně dovozena.

Klady a rizika institutu výhrady svědomí -

výhody o preference přirozeného práva před pozitivním

-

 každý ale může mít jinou představu o tom, co je spravedlivé o možnost individuálního řešení nespravedlností nevýhody o subjektivní představa spravedlnosti a přirozených práv o

o

partikularizace právního řádu  bude platit X právních režimů – např. by si mohli říct, že placení daní je proti jeho svědomí výjimky (výhrady) mohou vést k nepředvídatelnosti práva

Výhrada svědomí -

Thilimmenos proti Řecku (2000) o odsouzení za nenastoupení vojenské služby o

o

později nepřijetí do Komory účetních expertů pro trestnou činnost v minulosti (přijímají se pouze lidé s čistým trestním rejstříkem, ale on ho neměl právě z důvodu nenastoupení vojenské služby) porušení čl. 14 ve spojení s čl. 9 

diskriminace – s nestejnými zacházet nestejně – komora musí umět rozlišovat

SVOBODA PROJEVU NÁBOŽENSTVÍ A VÍRY -

čl. 16 odst. 1 Listiny: „Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď o sám nebo společně s jinými, o o

soukromě nebo veřejně, bohoslužbou,

o

vyučováním,

náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu“.  Forum externum, tedy relativní omezitelné právo, článek 16 obsahuje klasickou omezující klauzuli čl. 9 Úmluvy – zrcadlová úprava naší Listiny o o

Omezení -

čl. 16 odst. 4: o „Výkon těchto práv může být omezen zákonem, o jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná o

-

-

-

pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých“.

Čl. 9 Úmluvy (forum internum i forum externum) odst. 1: „Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání; toto právo zahrnuje svobodu změnit své náboženské vyznání nebo přesvědčení, jakož i svobodu projevovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, bohoslužbou, vyučováním, prováděním náboženských úkonů a zachováváním obřadů.“ odst. 2: „Svoboda projevovat náboženské vyznání a přesvědčení může podléhat jen omezením, která jsou stanovena zákony a která jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu veřejné bezpečnosti, ochrany veřejného pořádku, zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.“ o Neměla by tady nastávat kolize jako třeba u Svobody projevu (L x Ú) čl. 18 MPOPP o podobné zakotvení jako v Úmluvě o

navíc – to není ani v L ani v Ú

 

-

čl. 18 odst. 2 MPOOP: „Nikdo nesmí být podroben donucování, které by narušovalo jeho svobodu vyznávat nebo přijmout náboženství nebo víru podle své vlastní volby“. v čl. 18 odst. 4: „Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují respektovat svobodu rodičů, a tam, kde je to vhodné, poručníků, zajistit náboženskou a morální výchovu svých dětí podle vlastního přesvědčení rodičů nebo poručníků“.  právo rodičů vychovávat děti podle svého přesvědčení, což může narážet na práva dítěte + výchova v rámci náboženského vyznání může především u malých skupin či sekt souviset s rigidními pravidly, která jsou pro dítě nebezpečná – stát tedy do takových může zasáhnout (zasáhnout tím tedy do práva rodičů). Ex. Zákaz transfuze u Jehovistů.  viz též 32 odst. 4 Listiny – ochrana rodičů je ale u nás upravena obecně, není vázána na náboženskou svobodu

příklady kolizí o rituální porážení zvířat – zákon na ochranu zvířat proti týrání  např. židé a muslimové – jsou vůči nim vytvářeny výjimky o propuštění ze zaměstnání pro jednání motivované nábožensky

o

Kalac v. Turecko (1997) – propuštění z armády  zaměstnanec armády byl propuštěn z důvodu nedodržování pravidel z důvodů náboženských  může platit i jinde – např. přestávka každou hodinu na modlení, speciální pracovní oděv neshodující se s oděvem ostatních  čl. 9 nebyl porušen – veřejný zájem na činnosti armády má přednost před tím, než on chtěl dodržovat muslimské tradice, což bylo neslučitelné s fungováním v armádě dostupnost náboženských služeb při omezení svobody  Kuzněcov v. Ukrajina (2003) - odmítnutí kněze v cele smrti  pán odsouzený na smrt požadoval návštěvu kněze, ale věznicí mu to nebylo umožněno  čl. 9 byl porušen – lze to vyřešit třeba tím, že se kněz pořádně prohledá rituální zásahy do tělesné integrity

o

např. obřízky  mimochodem v Německu teď soud řekl, že obřízka je ublížení na těle  muslimská a židovská obec se začala bouřit problém náboženských symbolů ve veřejném prostoru, často na školách



o





projev vyznání x ochrana práv třetích osob a veřejného pořádku  Dahlab proti Švýcarsku (2001) - omezení učitelky (čl. 9 nebyl porušen) o propustili učitelky ze zaměstnání z důvodu, že vyučovala v muslimském oděvu o studenti mají právo nebýt konfrontování s výraznými náboženskými symboly veřejný zájem na to, aby studenti nebyli ve školách indoktrinováni, převyšuje svobodu vyznání Layla Sahin proti Turecku (2005) – omezení studentky (čl. 9 nebyl porušen) o na univerzitách byly zakázány islámské oděvy o



o o 

studentka to odmítla – nebyla připuštěna na přednášky, semináře a zkoušky a kvůli tomu nedostudovala svoboda vyznání nebyla porušena

Lautsi proti Itálii (2009, 2011) – krucifixy ve školách – stížnost žáků o výzdobou veřejných škol jsou často krucifixy

o o o o

o

prý je to zásah do svobody vyznání jejích dětí – je to forma ovlivňování a je to zásah do práva na vzdělání Senát nejprve řekl, že je to porušení čl. 9 následovala velká vlna nevole v roce 2011 rozhodl Velký Senát přesně naopak

 volná míra uvážení  není to tak intenzivní zásah, aby to bylo porušení práva  čl. 9 nebyl porušen odmítnutí lékařské péče (transfúze) 

III. ÚS 459/03: „Odmítají-li rodiče léčbu nezletilého dítěte, jež je v bezprostředním ohrožení života, nepředstavuje vydání předběžného opatření (…), kterým se dítě svěří do péče příslušného léčebného zařízení, porušení jejich práv zakotvených v čl. 32 odst. 4 či čl. 16 odst. 1 (…). “.  dítěti byl transfuzí zachráněn život a rodiče pak podali ústavní stížnost

Pozitivní povinnosti státu: o

ochrana svobody vyznání a projevu vyznání v horizontálních vztazích  např. § 176 TZ Omezování svobody vyznání („Kdo násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné újmy, a) nutí jiného k účasti na náboženském úkonu, b) zdržuje jiného bez oprávnění od takové účasti, nebo c) jinému v užívání svobody vyznání jinak brání…“  ochrana shromáždění dle ShrZ (náboženské shromáždění), tedy i náboženské shromáždění je chráněno tak jako každé jiné 

ochrana před diskriminací – ADZ (náboženská diskriminace)

Zásada konfesně neutrálního státu  

čl. 2 odst. 1: „Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.“ § 4 odst. 2 CírkZ: „Stát, kraje a obce nemohou provádět náboženskou nebo protináboženskou činnost.“ o Tedy ne ateismus, ani preferované náboženství, prostě neutralita (nejen pro stát samotný, ale i kraje, komory – vše veřejné…)

Právní úprava -

zákon č. 3/2002 Sb., zákon o církvích a náboženských společnostech (CírkZ) zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem nařízení vlády č. 566/2006 Sb., o úhradě osobních požitků duchovních církví a náboženských společností zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi – v procesu schvalování (ruší zákon č. 218/1949 a nařízení vlády č. 566/2006) o základní filosofie je, že se církve vyplatí, aby už se nemuseli platit dále postupně

Vznik církve a náboženské společnosti -

registrační princip (§ 9, 10) o Ministerstvo kultury o nedovolené církve a náboženské společnosti - § 5 CírkZ o o

300 občanů (u klasických sdružení je třeba 1000) nebo osob s trvalým pobytem Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností,

ESLP: Náboženské společenství Svědků Jehovových proti Rakousku (2008) – nezaregistrování v rozporu s čl. 9 vzniku svazu církví a náboženských společnosti (§ 12) o registrace o Rejstřík svazů církví a náboženských společností církve a náboženské společnosti mohou vytvářet vlastní církevní právnické osoby (školy, charity) o nutnost evidence o

-

-

o

Rejstřík evidovaných právnických osob

o

princip autonomie církví  do jaké míry může stát zasahovat do vzniku církevních právnických osob?  nakonec evidenční režim – stát jim do toho nebude mluvit, ale musí mít alespoň přehled o tom, jaké osoby na jeho území působí  je to právnická osoba podle církevního práva ještě neznamená, že je podle našeho práva

Zvláštní oprávnění registrovaných církví a náboženských společností (§ 7 a 11 CírkZ) -

možnost získat zvláštní oprávnění za splnění zákonných podmínek (viz § 11) mezi oprávnění spadá např. (§ 7): o vyučování náboženství na státních školách, o o o

 nemůže vyučovat každý, pouze představitel církve, která splňuje podmínky duchovenské služby v ozbrojených silách, uzavírání církevních sňatků, zachovávání povinnosti mlčenlivosti (zpovědní tajemství)  katolický farář má při výslechu právo nevypovídat

Zrušení -

zrušení registrace církve či náboženské společnosti zrušení registrace svazu církví či náboženské společnosti zrušení evidence církevní právnické osoby zánik = výmaz z rejstříku ESLP: Moskevští Svědkové Jehovovi proti Rusku (2010) - rozpuštění v rozporu s čl. 9 a 11 Úmluvy

SVOBODA VYZNÁNÍ -

viz § 2 (podobně jako u sdružovacího práva) odst. 2: „Právo nezletilých dětí na svobodu náboženského vyznání nebo být bez vyznání je zaručeno. Zákonní zástupci nezletilých dětí mohou výkon tohoto práva usměrňovat způsobem odpovídajícím rozvíjejícím se schopnostem nezletilých dětí“. o svoboda vyznání x rodičovská práva

Vztah státu a církví -

čl. 16 odst. 2: „Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména o ustavují své orgány, o ustanovují své duchovní a o o

zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech“.  vnitřní autonomie církví



blbost je v tom, že stát nemůže církve nijak regulovat, církve si mohou pořídit, kolik zaměstnanců chtějí a stát je musí platit – to se právě řeší majetkovým vypořádáním

Autonomie církví – omezení přezkumu aktů církví státními orgány -

-

Pl. ÚS 6/02: „Stát do činnosti církví a náboženských společností nesmí zasahovat, a pokud se aktivita církví omezí na vnitřní záležitosti (zejména na organizační členění), není principiálně možno tato opatření přezkoumávat před státními soudy“. NS: 28 Cdo 1271/2006: „K projednání a rozhodnutí o žalobě o určení neplatnosti konání a rozhodnutí schůze členů církve nebo náboženské společnosti není dána pravomoc soudu“.

Autonomie církví – personální aspekty -

ustavování duchovních „nezávisle na státních orgánech“ o mzdy duchovních však (zatím) platí stát o vznik a zánik služebního poměru je z věcného hlediska mimo kompetenci soudů  posuzování způsobilosti duchovního – mimo kompetenci soudů: III. ÚS 136/2000  výpověď duchovnímu: rozhodnutí NS 21 Cdo 304/2010 - soud může zkoumat pouze, zda výpověď existuje a zda ji podala osoba oprávněná podle předpisů církve

Autonomie církví – majetkové aspekty -

problém restituce církevního majetku, resp. ekonomické odluky Pl. ÚS 9/07 : „Současný stav při absenci rozumného vypořádání historického církevního majetku, kdy je stát v důsledku své vlastní nečinnosti nadále dominantním zdrojem příjmů dotčených církví a náboženských společností, navíc bez zjevné vazby na výnosy ze zadržovaného historického majetku církví, tak ve svých důsledcích porušuje čl. 16 odst. 1 Listiny co do volnosti projevovat víru ve společnosti veřejným působením a tradičními formami nábožensky motivovaných obecně prospěšných aktivit s využitím příslušných historicky formovaných ekonomických zdrojů, a zvláště pak čl. 16 odst. 2 Listiny, a to v hospodářské složce církevní autonomie“. o problém je v tom, že jejich činnost má majetkovou podstatu, ale stát jim majetek sebral a řekl, že to bude platit on o nečinnost státu je protiústavní

-

PL. ÚS 10/13 – zákon o restitucích není protiústavní

Autonomie církví -

možnost omezení podnikatelské činnosti? o nálezem Pl. ÚS 6/02 shledána protiústavní dikce „a dosažený zisk smí být použít jen k naplnění cílů činnosti církve a náboženské společnosti" o církev může nakládat se svým majetkem, jak chce

-

udělení souhlasu k označení vína jako „mešní“ nelze soudně přezkoumat o NSS - 2 As 54/2007: „Odepření České biskupské konference vydat souhlas k označení vína uváděného do oběhu jako „mešní víno“ (…), nepodléhá přezkumu ve správním soudnictví. Smysl tohoto souhlasu totiž spočívá primárně v informaci o tom, že dané víno smí být používáno při bohoslužbě, a je proto věcí samotné církve, jaké podmínky pro to stanoví. Církev římskokatolická v tomto případě nerozhoduje jako orgán veřejné správy a odepřením souhlasu nemůže být zasaženo subjektivní veřejné právo žádné osoby“.  není to možné přezkoumat v jakémkoliv soudnictví  podnikatel argumentoval tím, že splnil podmínky pro to, aby mohlo být označováno za mešní, povolení ale nedostal

Vztah státu a církví – spor o tzv. církevní právnické osoby -

-

-

kdy vzniká církevní právnická osoba? o z hlediska církevního práva vzniká aktem církve – vzniká pouze pro církev, ne pro nás ostatní a stát – existovaly tedy pouze v normativním systému práva o třetím osobám musí být zajištěna právní jistota – alespoň evidence, aby si dohledali, jestli jednají s právnickou osobou nebo ne Pl. ÚS 6/02 (evidenční režim protiústavní) o dal za pravdu církvím a řekl, že je evidenční režim protiústavní  konkurenční ratio decidendi v separátním votu P. Holländera a J. Malenovského připojili se k majoritnímu stanovisku, ale velmi zajímavě odůvodnili Vztah státu a církví – spor o tzv. církevní právnické osoby o Pl. ÚS 2/06 (evidenční režim ústavní) – posun právního názoru oproti Pl. ÚS 6/02 – viz však 7 disentů 



„Církve a náboženské společnosti nepožívají podle čl. 16 odst. 2 (…) absolutní autonomii při zakládání tzv. církevních právnických osob bez ohledu na předmět jejich činnosti. Zákon může stanovit objektivně rozumné formální podmínky , při jejichž splnění pak musí být evidence církevní právnické osoby správním orgánem provedena (kritérium nárokovosti zápisu). Konstrukce vzniku církevních právnických osob založená na evidenčním principu tak může být doplněna prvky registračními za účelem ochrany jiných ústavně relevantních hodnot (legitimní cíl), zde principu právní jistoty a práv druhých“. „Za objektivně nerozumné nebo dokonce šikanózní formální podmínky přitom nelze (…) považovat požadavek uvedení předmětu činnosti, stanov, názvu, statutárního orgánu včetně osobních údajů jeho členů a způsobu jednání statutárního orgánu církevní právnické osoby. Zamítnutí návrhu na evidenci se může opírat pouze o hodnocení formálních náležitostí návrhu a nesmí představovat „věcný přezkum“.

ZÁSADA KONFESNĚ NEUTRÁLNÍHO STÁTU -

čl. 2 odst. 1: „Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání“. „laický“ stát, „sekularizovaný“ stát § 4 odst. 2 CírkZ: „Stát, kraje a obce nemohou provádět náboženskou nebo protináboženskou činnost“

Výuka náboženství -

čl. 16 odst. 3: „Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách“. o mohou vyučovat církve či náboženské společnosti, kterým bylo uděleno zvláštní oprávnění (viz výše)  je to nepovinný předmět  § 15 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon...