Material ke zkousce z politologie PDF

Preview

Summary

POLITOLOGIE ZROD POLITIKY -spojen se vznikem agrární společnosti -politiku lze definovat jako proces, v němž skupina lidí, jejichž názory a zájmy jsou z počátku odlišné, dosahuje kolektivních rozhodnutí, které jsou pro skupinu závazné  polity -existující nebo požadovaný politický řád, a t...

Description

POLITOLOGIE ZROD POLITIKY -spojen se vznikem agrární společnost -politku lze definovat jako proces, v němž skupina lidí, jejichž názory a zájmy jsou z počátku odlišné, dosahuje kolektvních rozhodnutí, které jsou pro skupinu závazné  polity -existující nebo požadovaný politcký řád, a to jak ve smyslu ideovém, tak insttucionálním -normatvně vymezený prostor – hranice, struktury, „pravidla hry“ - zakotven ústavou, právním řádem, tradicí  policy -konkrétní politka, její cíl, obsah i výsledek  politics -tvorba politky, střetávání politk (policies), zájmů a přístupů POLITOLOGIE -předmětem je fungování státu, politckých systémů, mocenských a vládních insttucí, vztahy mezi státy,… -zkoumání politky má počátek v antckém Řecku a prohloubilo se v renesanci -jako věda se insttucionalizovala koncem 19. století v USA. -“polis” - řecký městský stát, politka -péče o věci veřejné - “logos” v přeneseném smyslu věda - vznikla na průsečíku ostatních humanitních věd (filosofie, sociologie, psychologie, ekonomie, aj.)  politická věda v USA -Thomas Hamilton a John Madison (rozvinuli politcké přístupy a principy, jež formulovali Montesquie a Locke) -1857 - založení katedry historické a politcké vědy na Kolumbijské universitě -1903 - vznik asociace politckých věd -1920-1940- Chicagská škola : „Nové aspekty politky“ (politcká analýza, využití statckých metod) -30.léta- potřeba hlubšího zkoumání liberálně demokratckých idejí a jejich odlišnost od totalitních projevů nacismu, fašismu a komunismu -60.léta- behaviorální revoluce (růst významu empirického výzkumu)  politická věda v Evropě -Thomas Hobbes, John Locke, Jean Jacques Rosseau-smluvní teorie -1871 vznik Školy svobodných politologických věd ve Francii -1895 vznik Londýnské školy ekonomiky a politckých věd -1950 vznik Britské politologické asociace -politologie má dva základní přístupy NORMATIVNÍ (jaká by politka měla být) DESKRIPTIVNÍ (jaká politka je) -tři tradice  filozofická (Platón,..)  empirická (Machiavelli)  vědecká ( Comte, Marx, Weber,…) LEGITIMITA A LEGALITA legitimita = oprávněnost režimu, moci -politcký pojem, označuje oprávněnost vládnoucí moci panovníka legalita = zákonnost, nejnutnější normy, které musí člověk dodržovat

1

Rozvoj politického myšlení -v předagrární etapě se prvky paleopolitky nemohly rozvinout, protože neexistoval základní rámec-STÁT  antické Řecko -v Platonově ústavě je vyložena souvislost mezi dělbou práce a vznikem státu- „ke vzniku obce dochází tehdy, když každý z nás pocítí potřebu pomocníků“ -antčtí myslitelé ještě neznali pojem stát (až počátek novověku) -stát nazývali obcí -SOFISTÉ -zpochybňují platné právo a objektvní morálku, upřednostňují přírodní právo (obdiv k síle a schopnost) -SOKRATES - zdůrazňoval nezbytnost vědomostí v politckém životě - přednost přísné oligarchii před athénskou demokracií -požadoval, aby se občan podrobil zákonům své obce - přirovnání státu k otci a občana k dítět -PLATÓN -pokus o první systematcké vyložení politcké teorie -vědění je nezbytná podmínka pro vládnutí (demokracie ji nemá-vláda většiny a ta neví) -za nejkvalifikovanější způsob vlády považoval monarchii nebo aristokracii -předložil vizi ideálního státu -3 VRSTVY SPOLEČNOSTI  stát by měl řídit výchovu  dlouhodobě vybírá nejlepší a nejmoudřejší lidi (z nich se vybere 1) => FILOZOF KRÁL – všichni ho musí poslouchat! >> SOFOKRACIE - nejlepší dět z nejlepších lidí - dět by měly být odebírány rodičům  - dět vychovávány psychicky i tělesně VLÁDCI A FILOZOFOVÉ STRÁŽCI A VOJÁCI VÝROBCI A ŘEMESLNÍCI

-ARISTOTELES -prot Platónovi postavil stát založený na ústavě a zákonech -spis „Politika“ – první velký mezník politcké vědy -sestavil žebříček typů státu -základní hlediska: kdo rozhoduje a čí zájem se při rozhodování uplatňuje -stát může být řízen jedním vládcem, malou skupinou, velkou skupinou - vládci rozhodují buď v zájmu všech nebo ve vlastním zájmu -spojením vzniká 6 základních ústav DOBRÉ ZVRHLÉ

Vláda jednoho

Vláda několika

Vláda všech

monarchie tyranie

aristokracie oligarchie

politeiá demokracie

-za správné považuje ty s rozhodováním v zájmu celku -zabývá se také otázkou stability státu – zdrojem politckých konfliktů je nerovnost mezi občany nutno vytvářet rovnost pro udržení stability -důležité je, aby přístup k moci měla početná střední třída 2

-důležité jsou ZÁKONY  antický Řím -v období republiky rozvíjel politcké myšlení zvláště Polybios a Cicero, za císařství pak Seneca, Tacitus, Plinius ml. a Marcus Aurelius -tto myslitelé posun ve vývoji politckého myšlení nepřinesli -významným byl Augustin z Hippo- položil základy křesťanské politcké teorie (O obci Boží)  křesťanský středověk -Tomáš Akvinský dokázal Aristotelův racionální pohled na svět uvést do souladu s křesťanstvím -ve spisech Summa theologická, O vládě knížat, …-zformuloval teorii společnost a sociální etky -inspiroval vznik filozofického směru-tomismus  renesance -v tomto období nastal velký posun ve vývoji politckého myšlení -Niccoló Machiavelli se proslavil spisem Vladař-soubor rad panovníkovi -zavedl nové pojetí politky založeno na pragmatckém, utlitárním přístupu k politckým problémům-to se projevilo v postoji k politckému konfliktu-jeli insttucionalizovaný může být pozitvní silou v politce -N.M. patří k zakladatelům moderního pojetí státu, zavedl samo slovo stát -stát pokládal za organickou strukturu ovládanou vlastními zákony -jakékoliv prostředky použité panovníkem, budou omluveny, jsou-li účinné -„machiavellismus“-lstvost a bezzásadovost v politce  17. a 18.stolet -nástup racionalismu a osvícenství, vliv převratných událostí (ang. revoluce, vznik USA,…) -smluvní teorie státu- první, kdo ji zformuloval, byl Hugo Grotius, další Thomas Hobbes a John Locke (Dvě pojednání o vládě) -stát podle tohoto pojetí vzniká jako výtvor racionálně uvažujících jedinců, kteří si myslí, že je lepší chránit svá práva a zájmy společnými insttucemi než individuálně -Locke přiznává občanům právo na vzpouru prot panovníkovi, myšlenka oddělení zákonodárné moci od moci výkonné (pouze naznačil) Z(parlament)-určuje pravidla, V(panovník)-tyto pravidla aplikuje, Z je nadřazena V, výkonná moc by měla být permanentní -myšlenku o rozdělení moci více rozpracoval Charles de Montesquieu -v díle Duch zákonů vyložil teorii státu, založenou na vládě zákona a důsledné kontrole státní moci -striktní oddělené soudní a výkonné moci, přispěl ke vzniku koncepce právního státu, požadoval, aby pravomoci zvolených zástupců byly pod kontrolou -teorie oddělení pravomocí obsahovala zřetelné nedemokratcké prvky -silně ovlivnil autory americké ústavy (vliv se projevil u Jamese Madisona a Alexandra Hamiltna)Listy federalistů-diskuze k americké ústavy -Thomas Jefferson - stoupenec přím demokracie, navrhoval vytvářet malé okrsky, tyto komunity by se spravovaly podle principů přímé demokracie -i přes obecně rozšířený názor, že je demokracie vláda lidu a okrádání bohatých, se v 18.století uskutečnil pokus nově definovat KLASICKOU DEMOKRACII -hlavním představitelem je Jean-Jacques Rousseau-spis Společenská smlouva definuje demokracii jako přímou účast lidu na zákonodárné a výkonné moci -klíčovým bodem je pojem obecné vůle, na jejímž základě se vytváří společnost a politcký režimvyžaduje jednomyslnost lidu -odmítá jakoukoliv formu zastoupení

3

-vyjádření obecné vůle  rozhodnuto o formě vlády a zákonech volba ministrů, kteří poté provádějí rozhodnutí lidu -suverenita lidu je v R. pojetí absolutní -neexistují individuální práva, není právo na život (ten je podmíněn darem od státu), soukromé vlastnictví je podmíněno společností -problém v jeho pojetí je právě v obecné vůli, není jasné, jak vzniká, kdo ji představuje… -R. bývá přičítána odpovědnost za revoluci a jakobínskou diktaturu ve Francii (i za revoluční teror mnohem pozdější doby)  19.stolet -došlo k prolnutí liberálních a demokratckých idejí zrodila se liberální demokracie -John Stuart Mill (spisy O svobodě a Úvahy o vládě ústavní), dále Alexis de Tocqueville (Demokracie v Americe) -na bázi liberální demokraci vyšly 3 základní ideologie  liberalismus  konzervatsmus  socialismus -vznik liberální demokracie-vliv FR,ANG a AM politckého myšlení -vliv německé klasické filozofie  Immanuel Kant v Základech metafyziky mravů formuloval mravní zákon, který je nezávislý na empirickém obsahu a má absolutní platnost -mravnost v politce je nezbytná „protože pravá politka nemůže udělat jediný krok, aniž by nectla mravnost“ -své pojetí politky vyložil v Metafyzických principech nauky o právu, ve spise K věčnému míru atd. -odmítnutí války, trvalý mír -dospívá k názoru, že ústavy všech státu by měly být republikánské -Georg Wilhelm Friedrich Hegel vyložil názory na stát v Základech filozofie života -stát pokládá za syntézu prvků rodiny a občanské společnost, zájmy občanské společnost nacházejí svůj výraz v korporacích a shromážděních stavů -odmítal republikánskou ideu svrchovanost parlamentu, protože se bál, že by mohla přerůst v tyranii partkulárních zájmů -parlamentní moc by měla být omezena mocí „obecné třídy“ (vysocí úředníci vybíráni za občanů podle vzdělanost a schopností) -člověk má smysl pouze jako občan státu -Karel Marx sice vyšel z Hegelovy idealistcké filozofie, ale zkritzoval ji a vypracoval materialistcké pojetí dějin -klíčové jsou ekonomické vztahy-od nich se pak odvíjí veškeré dění -na základě způsobu výroby a ekonomických vztahů společnost na dvě antagonistcké třídy -boj mezi nimi je hybnou silou dějin -ve spise Kapitál  třídní společnost dosahuje nejvyššího stupně vývoje za kapitalismu -stát pokládal za nástroj třídního panství -byl přesvědčen, že vývoj kapitalismu vyústí v revoluci, ve které smete proletariát buržoazní stát, po revoluci bude kapitalismus nahrazen beztřídní společností  toto je historická úloha proletariátu -napsal Manifest Komunistické strany s Bedřichem Engelsem -marxistcké pojetí se se rozštěpilo na několik směrů, největší význam SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÝ REFORMISMUS a KOMUNISMUS -Max Weber spojil ve svém díle sociologii politky a politckou ekonomii, jeho teorie bývají protkladem k marxismu 4

-studie o původu kapitalismu Protestantská etika a duch kapitalismu vysvětlil akumulaci majetku a kapitálu v období raného kapitalismu „světskou askezí“ reformovaného křesťanství -protestantská etka vyžaduje metodickou práci a rozmnožování majetku od Boha střídmé využívání plodů práce -analýza autority –princip legitmity moci tradiční, racionální a charismatcký

SPOLEČNOST A STÁT -STÁT je politcká forma organizace společnost -specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politckých organizací jsou:  organizace podle území  státní moc (zvláštní veřejná moc spočívající ve státním aparátu disponujícím možností donucení)  suverenita (neomezená moc nad subjekty působícími v jeho hranicích) -v primitvních společnostech společnost sociálně-ekonomicky nerozvrstvená -vznikla potřeba nového uspořádání, řád uvnitř i vztahy k sousedním společnostem nové uspořádní od dob renesance se označuje STÁT VZNIK STÁTU -nejvýznamnější teorie vzniku • teologická - stát vznikl z boží vůle a je odrazem boží dokonalost, na počátku středověku • teokratická - božský původ nemá pouze stát, ale také panovník • patriarchální - stát vznikl rozrůstáním rodiny a státní moc panovníka = moc otce nad rodinou • patrimoniální - odvozuje moc z vlastnického práva k půdě, státní moc má povahu soukromé a neomezené moci vlastníka půdy • teorie násilí (vládní teorie) - stát je výsledkem násilného podmanění určitého území a obyvatelstva • smluvní teorie - nejvýznamnější teorie -rozhodnutí svobodných lidí uzavřít mezi sebou smlouvu o vzniku státu -dobrovolné omezení práv jednotlivců ve prospěch státu -kompenzací je zajištění bezpečnost, …  teorie právního pozitivizmu -stát je jednotou usedlých lidí -spojení 3 prvků : území, obyvatelstvo a veřejná moc  normativní teorie -stát je ztělesněním právního řádu, vzniká povinnost podřídit se státu  psychologická teorie -vznik na základě psychické stránky člověka a jeho prožitků -moc panovníka z magické moci nebo výsledkem potřeby lidí podřídit se vedení  teorie solidarismu -stát vznikl důsledkem vyššího stupně organizace práce a společnost  funkcionalistické teorie -zaměření na působení státu a jeho cíle dosažení takových vztahů systému s okolím, které umožňují existenci a rozvoj  marxistická teorie -vznik je spjat hlavně se sociálně ekonomickými podmínkami -příčinou vzniku je tedy rozpad tzv. prvobytně pospolné společnost na třídy • organická teorie - analogie mezi státem a biologickými organismy (vliv Darwina) • institucionální pojet - stát vzniká insttucionalizací moci - moc přechází z vládnoucích osob do výhradního držení insttuce -na rozdíl od množství teorií vzniku se většina autorů shoduje na 3 základních znacích státu • obyvatelstvo - pevná vazba mezi členy společnost spolu s jejich majetkem • území - je hranicemi vymezeno a odděleno od území jiných států • moc - organizovaná moc je suverénní a vynuttelná, není podřízena žádné vyšší mocenské úrovni, státní moc disponuje legitmní možností použít násilí vůči vlastním občanům (poslušnost), bez toho by stát nemohl existovat SPOLEČNOST 5

-definice:

obyvatelstvo na určitém území národ -založen na společných rysech: historie, mýty, jazyk, kultura, mentalita lid -souhrn lidí s určitým vztahem ke státní moci občané -lidé v právním vztahu ke státu X cizinci (lidé stojící mimo tyto svazky) -podle převažujícího charakteru společnost dělíme státy typu:  despotckého  antckého  středověkého  raně liberálního  moderního -na konci 18. a 19. století  snaha rozlišit stát a společnost -společnost už není brána jako jednota lidí vytvořená státem, ale jako síť vztahů jednotlivců, uplatňují „právo uspokojovat potřeby svým vlastním způsobem“ -první, kdo rozlišoval společnost a stát byl Hegel (stát nesmí být směšován s tzv. OS) termín občanská společnost -označoval vývojový stupeň společnost spojený s egocentrismem, sobectvím a rozpadem společenské mravní soudržnost -občanskou společností se označovalo společenské, ekonomické a mravní uspořádání moderní západní společnost -dnes označuje společenské a ekonomické uspořádán, insttuce mimo rámec státu FORMY VLÁDY -zkoumáme subjekty státní moci -rozlišujeme  AUTOKRATICKÉ FORMY VLÁDY -nedovolují občanům, aby se podíleli na řízení státu -vládne jen skupina osob nebo jedinec -vláda jednotlivce  MONARCHIE(monokracie) omonarchie absolutní -„čistá“ podoba monarchie -panovník je suverénní osoba -funkci vykonává dědičně a doživotně -má privilegované postavení (nevztahuje se na něho právní řád) -ostatní orgány jsou mu podřízeny -Francie 18.století, carské Rusko omonarchie konstituční -panovník je omezován jinými orgány -je jedním z nejvyšších státních orgánů -je omezen ústavou -nemá privilegované postavení -podstatný prvek je parlament (panovník se s ním dělí o moc) omonarchie parlamentní -nejvyšší vývojovou formou konsttuční monarchie -vedoucí postavení má parlament -panovník je formální hlava státu, nemůže významněji ovlivňovat složení vlády -panovníkovy právní akty musí být spolupodepsány představitelem vlády -vláda rodové šlechty ARISTOKRACIE -vláda úzké třídy nejbohatších  OLIGARCHIE -její variantou je PLUTOKRACIE  DEMOKRATICKÉ FORMY VLÁDY

kteří

6

-občané se mohou podílet na vládě přímo (referenda, demonstrace apod.) nepřímo (volbou zástupců, kteří vykonávají státní moc) -touto formou je především REPUBLIKA -výkon funkce hlavy státu je dočasný -ustavení probíhá na základě volby -nemá privilegia, podléhá právnímu řádu -občané jsou si rovni, zaručena lidská a občanská práva zákonodárná -horizontální dělba moci výkonná soudní -vertikální dělba moci státní správa samospráva -podle horizontálního rozdělení moci se rozlišují formy republiky o republika parlamentní -dominantní postavení parlament -závislost obou částí výkonné moci na parlamentu -vláda musí získat důvěru většiny poslanců -parlament má možnost vyslovit vládě nedůvěru (i jednotlivým ministrům) -prezident je volen parlamentem, pro právní akty potřebuje souhlas předsedy vlády nebo ministra, může rozpustt parlament -ČR, Rakousko, Itálie o republika prezidentská -nejvyšší orgány jsou nezávislé, v podstatě si konkurují -prezident je hlavou státu i hlavou výkonné moci -na parlamentu nezávislý, má vůči němu právo veta -volen přímo občany -jmenuje vládu, ta představuje jeho poradní sbor -činnost parlamentu je přijímání zákonů -USA o republika poloprezidentská -rysy parlamentní i prezidentské dělby moci -z prezidentské volba prezidenta přímo občany, není odvolatelný -z parlamentní  jmenuje min. předsedu, členy vlády, rozpouští parlament o republika kancléřská -v čele státu je kancléř -může být odvolán, v případě, že se parlament shodne a zvolí jeho zástupce konstruktvní vyslovení nedůvěry Vnitřní funkce státu • funkce vnitřní • zdokonalování ekonomiky (hospodářství) státu a zvyšování její výkonnost, zabezpečování individuálních potřeb příslušníků společnost • rozvoj národních a kulturních tradic a hodnot 7

• organizace a výstavba veřejného zdravotnictví, školství, umění, kultury, sociální péče, sportu apod. • tvorba a ochrana životního prostředí Vnější funkce státu • ochrana státu před napadením • vytváření podmínek mírového soužití a realizace integračních procesů • mezinárodní pomoc a spolupráce (hospodářská, kulturní, politcká, sportovní apod.) s jinými státy Materiální a formální funkce státu • materiální - zabezpečení reprodukce mocenských struktur a veřejné moci • formální - vydávání zákonů, uskutečňování státní správy a soudnictví VZTAH HLAVNÍCH IDEOLOGIÍ KE STÁTU  konzervatsmus -silný stát  liberalismus -jedinec je schopen svým rozumem poznat přirozeně nejlepší způsob života -je nutné poskytnout prostor pro svobodné rozhodování -politcká autorita-nutná, ale nepřirozená -úloha státu je ochrana svobody, zajištění právní rovnost, lidských a občanských práv -omezit působnost státu v hospodářské činnost, pravidla umožňující volnou soutěž -radikálnější směry-chápou stát jako násilí prot společnost, usilují o omezení státních aktvit na minimum - tři vývojové fáze:  klasický liberalismus-slabý stát  moderní liberalismus-pečovatelský stát -státu přiznává větší rozsah činností -tento směr vedl až ke koncepci tzv. státu blahobytu  neoliberalismus – zeštíhlení státu  socialismus-socialistcký stát vládne dělnická třída -je také přechodnou fází, následovat má beztřídní komunistcká společnost  anarchismus-odmítá autoritu -společnost má být organizována bez donucovacích forem autority -odmítají 2 obvyklá zdůvodnění existence státu sociální funkce souhlas ovládaných STÁTNÍ ZŘÍZENÍ 1. unitární stát -podřízen jedinému mocenskému centru -uvnitř se vytváří správní jednotky, nemají vl. suverenitu -nemohou ze státu vystoupit -jediná ústava, občanství a soustava nejvyšších státních orgánů jejich rozhodnutí závazná pro všechny subjekty na území státu 2. federace -uvnitř se vytváří politcké jednotky, splňují kritéria, aby mohl být považovány za státy vytvářejí jeden subjekt navenek -musí mít vlastní psanou ústavu (federální ústavu a ústavy jednotlivých států) -dvojí zákonodárství, občanství a soustava nejvyšších státních orgánů (dvojí=rozlišení roviny federální a roviny jednotlivých států) 3. konfederace -volnější spojení států než federace -existence založena na mezinárodní smlouvě 8

-tvořena samostatnými státy - soustava nejvyšších státních orgánů není úplná -zpravidla přechodný stav před federací nebo vytvoření samostatných států STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA -veřejná moc -označení pro souhrn veškeré moci, která je ve státu vykonávána -stát vykonává pouze část, zbytek zajišťují samosprávné korporace -ve vývoji-dva odlišné systémy územní samosprávy 1) angloamerický systém -zde se uplatňuje více samosprávy -v Anglii-samosprávné orgány tvořily protváhu královské centrální moci 2) kontinentální systém -na Evropském kontnentu byly zásahy státu silnější -byrokratcký aparát vznikl poměrně brzy Znaky samosprávných subjektů:  samostatnost  rovnoprávnost se subjekty stejného řádu  existence skupinového zájmu  demokratcká tvorba samosprávných orgánů zdola  vlastní ekonomická základna  vázanost právním řádem státu POLITICKÉ INSTITUCE, POLITICKÝ SYSTÉM • politické instituce - stát a jeho orgány...