Obchodní Právo 251 - vypracované otázky PDF

Preview

Summary

2018 SUBJEKTY 9 1. SUBJEKTY charakteristika, osob, tzv. 9 2. 3. 1. 9 1. Charakteristika.............................................................................................................................................................. 9 1. oso.................................................

Description

5.6. Výpověď  jednostranné pr. jednání. Jde o možnost vyvázat se z dlouhodobých závazků. Může to být i povaha sankční – reagující na porušení smlouvy druhou stranou.  důsledkem je zánik závazku ex nunc (X odstoupení od smlouvy je ex tunc).  Výpovědní důvody obsahuje buď zákon u jednotlivých smluvních typů, nebo si další mohou strany sjednat. Obecný důvod výpovědi zakládá zákon jen v jednom případě u smluv na dobu neurčitou v § 1999 (ke konci kalendářního čtvrtletí alespoň tři měsíce předem). 5.7. Zánik závazků změnou okolností  pokud se změní okolnosti tak, že to závažně zasáhne do práv a povinností stran (např. hrubý nepoměr mezi nimi), je možno závazek ukončit skrze soudní rozhodnutí. Režim změny okolností je upraven v § 1766. Může to být ale např. i u dlouhodobých tzv. šněrovacích smluv (tj. smluv zavazujících na celý život nebo na dobu delší než 10 let) – tam je režim v § 2000.  specifický případ automatického zániku závazku v důsledku velmi závažné změny okolností je i následná nemožnost plnění § 2006-2008 OZ. Nemožnost prokazuje dlužník. Pokud např. dlužník plnit nemůže, ale jeho ručitel ano, závazek nezaniká. Musí se jednat o trvalou překážku plnění způsobující úplnou nemožnost! Např. zanikne předmět plnění (konkrétní obraz). Pokud bude dluh splnitelný (ale pouze za cenu protiprávního jednání) není považován za právně splnitelný. Nemožnost je i to, když povinný subjekt hospodářsky nemá na to, aby plnil (např. nemá dostatek peněžních prostředků (tzv. ekonomicky zjevně absurdní dluhy) – teoreticky splnitelné by to tedy zase bylo, ale ne právně. 5.8. Další způsoby zániku  splynutí – dlužník i věřitel se stanou jednou osobou (např. dědění, fúze), dále: smrt (pouze u závazků osobní povahy), prominutí dluhu § 1995, uplynutí doby § 550, prekluze § 654  dále též zrušení dohodou stran. Není předepsaná žádná povinná forma (stačí např. jen ústně)

121

6. ODPOVĚDNOSTNÍ DŮSLEDKY PROTIPRÁVNÍHO JEDNÁNÍ V OBCHODNÍCH VZTAZÍCH 

 

6.1. Porušení smlouvy a jeho kategorizace právní úprava zde obsahuje obchodní specifika – pro vztahy podnikatelů jsou následky porušení smlouvy upraveny částečně jinak než pro vztahy nepodnikatelů.  jednak v důsledku směrnice – (změny např. v úpravě úroků z prodlení, ochrana proti úrokům hrubě nespravedlivým pro věřitele). Dále důsledek, že pro profesionální subjekty je přísnější režim (projevuje se zejména při výkladu a uplatňování jednotlivých následků, zejm. v úpravě náhrady škody, uplatňování práv z vadného plnění, …). mnoho následků stanovuje zákon (nastupují automaticky, nemusí být ve smlouvě zmíněny), další následky ale porušení smlouvy lze smluvně sjednat (např. smluvní pokuta). Rozlišuje se to na okruhy: následky prodlení, vadného splnění, náhrada škody. o prodlení:  nejčastější je prodlení dlužníka (mora debitoris).  může být ale i prodlení věřitele (mora creditoris). Např. odmítne plnění přijmout, neposkytne součinnost, … o vadné splnění:  dlužník plní vadně a věřitel to přijme (kdyby to kvůli vadám odmítl, jednalo by se o prodlení dlužníka). Někdy věřitel vadné plnění přijímat MUSÍ (např. § 2628 či 2605). Většinou to prostě příjme, aniž by si vady všiml.  U kupní smlouvy a smlouvy o dílo se vady dělí na podstatné a nepodstatné:  Pokud bude vada nepodstatná – věřitel má práva dle § 2107 OZ (sleva z ceny a oprava vady X nemá právo na odstoupení od smlouvy či přijmout náhradní bezvadnou věc  to by ale mohl, kdyby věc s vadou nepřijal, jednalo by se totiž o prodlení a pohyboval by se v režimu § 1969 a mohl tak trvat i na dodání nové bezvadné věci, či v režimu § 1978 od smlouvy odstoupit) = to je velký rozdíl mezi prodlením a vadným splněním!  Vada může být i podstatná, tam mám práva všechna (oprava, sleva, dodání nové věci, odstoupení od smlouvy). o jiné porušení spočívající v nedodržení negativně formulované povinnosti:  např. nedodržení smluvní povinnosti mlčenlivosti, či porušení zákazu konkurenčního jednání. Dopadá na ně § 2002 jakož i povinnost nahradit škodu dle § 2913. o způsobení nemožnosti plnění:  závazek zaniká, nicméně způsobené škody musí zavázaná strana uhradit § 2913. Pokud by nemožnost plnění byla způsobena objektivně (např. vyšší mocí), povinnost náhrady škody by nebyla. 6.2. Systém následků porušení smlouvy  některé typy následků jsou univerzální a lze je uplatnit v podstatě všude. Např. náhrada škody, smluvní pokuta, odstoupení, výpověď. Mezi následky porušení je možné zařadit i aktivaci zajišťovacích institutů (např. následkem porušení mi vznikne právo žádat o plnění ručitele, …)  další typy následků jsou specifické – vážou se pouze k určitému typu porušení – např. úroky z prodlení (pouze u dlužníků s peněžitou povinností). Specifická jsou i práva z vadného plnění (např. oprava věci, sleva z ceny, …); či zánik závazku ex lege, který nastává u nemožnosti plnění a u prodlení u fixních závazků.  dále je důležité vědět, že některé následky nastupují automaticky přímo ze zákona (např. náhrada škody) a některé musí být sjednány ve smlouvě (např. smluvní pokuta).  funkce jednotlivých kategorií: o kompenzačně-restituční (např. náhrada škody, úroky z prodlení, fyzické napravení vad věci). o sankčně-motivační (např. sankční smluvní pokuta, úroky z prodlení, …) o terminační/únikové (např. odstoupení, výpověď, automatické odstoupení u fixní smlouvy)

122

6.3. Následky prodlení  prodlení dlužníka (mora debitoris) o následky je třeba rozlišovat podle toho, jestli je povinnost peněžitá či nepeněžitá. o peněžitá povinnost:  Zákonné důsledky nastupující automaticky u peněžité povinnosti:  úrok z prodlení – lze i úroky z úroků (tzv. anatocismus) – ale jen za splnění podmínek § 1806. Jen pokud si to strany domluvily. Vymáhání úroků viz § 1805 odst. 2. + § 1932 odst. 2 – když já mám dluh a je tam nějaký příslušenství nebo zajištění, tak mi říká, na co plním prvně. Jako dlužník si můžu vybrat. Defaultně ze zákona mám prvně platit na příslušenství, ale když se rozhodnu jinak, tak se mi ty úroky, které neplním začnou úročit taky. o § 1971 – úrok z prodlení vs náhrada škody o § 2050 o § 1925  náhrada škody – vyčíslí se jen v částce, která převyšuje úroky z prodlení.  paušální náhrada nákladů spojených s uplatňováním pohledávky ve výši min. 1 200 Kč – týká se jen vztahů B2B a B2G. Dle § 513 to je příslušenství pohledávky.  právo druhé strany odstoupit od smlouvy – podstatné porušení – lze odstoupit okamžitě. Nepodstatné – až po uplynutím marné dodatečné přiměřené lhůty.  Sankce, které je možné zavést smluvním jednáním  smluvní pokuta, propadnutí závdavku (§ 1808), zajištění, ztráta výhody splátek  Kdyby ty úroky byly neúměrně nízké – druhá strana má právo dle § 1972?! a má právo uplatnit relativní neúčinnost  Kdyby ty úroky byly neúměrně vysoké – druhá strana má právo ?!?! asi že moderace? o nepeněžitá povinnost:  nepřicházejí v úvahu úroky z prodlení ani paušální náhrada nákladů.  ostatní sankce jsou možné + navíc tam je přechod nebezpečí náhodné škody na věci § 1974. o specifické následky má fixní smlouva  prodlení věřitele (mora creditoris) o následkem může být náhrada škody, odstoupení. U nepeněžitých přechod nebezpečí náhodné škody na věci, smluvní pokuta. 6.4. Vadné splnění  viz také trochu výše  vadou je jakákoliv odchylka poskytnutého plnění od plnění slíbeného.  je-li vada poznatelná hned při převzetí – tzv. vada zjevná X všechny ostatní jsou skryté.  Reklamace: o vady je třeba reklamovat, tj. vytknout (označením vady + oznámením)  musí to být ve stanovené reklamační lhůtě (lhůty stanovuje zákon, lze se odchýlit). o Jaký má následek to, že vytknu vadu, ale nezvolím si nárok? (např. oprava, sleva, …)  i když by to byla podstatná vada, dostal bych se do režimu nepodstatných – druhá strana by si mohla vybrat mezi slevou a opravou. o vadu je třeba reklamovat bez zbytečného odkladu poté, kdy mohla být při dostatečné péči zjištěna (péče obvyklá) X u podnikatelů profesionálů však péče odborná dle § 5 OZ! Nároky na profíky jsou tedy o dost vyšší. Počátek běhu lhůty tedy záleží na tom, kdy vada zjištěna být MOHLA, a ne kdy byla. o nevytknutí zjevné vady hned při přejímce, či u složitějších věcí hned poté, může mít závažné následky – např. převzetí díla bez výhrad u smlouvy o dílo dle § 2605 odst. 2 OZ.

123

skryté vady nelze snadno odhalit. I ty je ale nutné reklamovat bezodkladně poté, kdy mohly být zjištěny. Nejpozději v objektivní reklamační lhůtě 6 měsíců (u kupní smlouvy a smlouvy o dílo 2 roky), u nemovitostí 5 let. o neplést si se zárukou! Záruka je nadstavba běžného závazku dodat předmět plnění bez vad + že si předmět plnění udrží dané vlastnosti apod. po určitou dobu po převzetí. Žádná zákonná doba záruky neexistuje (lze jen sjednat smluvně). o následkem nedodržení reklamační lhůty (ať již subjektivní bez zbytečného odkladu či objektivní) je podmíněná nemožnost práva z vad vymáhat u soudu (obdoba promlčení). Pokud jsou to ovšem vady, o kterých dodavatel věděl nebo vědět musel, námitku nevčasné reklamace vznést nemůže! Vědomé vady jsou např.: pokud výrobce vědomě použil jiný materiál, než měl; nedodržel postup atd. a věc prodal. U profesionálů jsou tam zas přísnější parametry na posuzování vědomých vad. práva z vadného plnění: o odvíjí se od závažnosti vady. Odběratel si může vybrat z určitých práv, které mu zákon přiznává. o obecný režim § 1923 – vady se dělí na neodstranitelné (můžu odstoupit, domáhat se přiměřené slevy z ceny), a jiné vady (právo na opravu, anebo slevu). o U kupní smlouvy a smlouvy o dílo se vady dělí na podstatné a nepodstatné:  Pokud bude vada nepodstatná – věřitel má práva dle § 2107 OZ (sleva z ceny a oprava vady X nemá právo na odstoupení od smlouvy či přijmout náhradní bezvadnou věc  to by ale mohl, kdyby věc s vadou nepřijal, jednalo by se totiž o prodlení a pohyboval by se v režimu § 1969 a mohl tak trvat i na dodání nové bezvadné věci, či v režimu § 1978 od smlouvy odstoupit) = to je velký rozdíl mezi prodlením a vadným splněním!  Vada může být i podstatná, tam mám práva všechna (oprava, sleva, dodání nové věci, odstoupení od smlouvy). o



6.5. Náhrada škody  škoda je újma na jmění, škoda vzniká v tom okamžiku újmy na jmění (i když to spočívá v dluhu) § 2952  je rozdíl mezi smluvní náhradou škody § 2913 a mezi deliktní náhradou § 2910.  základní předpoklady pro vznik náhrady škody: o porušení smluvní povinnosti + vznik škody + příčinná souvislost mezi oběma událostmi  škodou může být škoda skutečná (např. auto šlo do šrotu) a ušlý zisk = nezvýšení majetkového stavu, ke kterému by jinak došlo (např. protože šlo auto do šrotu, nemohl jsem rozvážet výrobky  nevydělal jsem X Kč). Určení výše ušlého zisku musí být určité a dáno na jistotu! Nelze to stanovit pouze odhadem!  to říká judikatura! Posuzuje se to dle pravidelného běhu věcí.  vynaložené náklady se zásadně nehradí  kdo plní prostřednictvím jiného, platí, jako by plnil sám – uplatní se § 1935 – když někomu udělám zakázku na základě plnění od mého dodavatele, které bylo vadné, může dotyčný chtít škodu i po mně.  základní předpoklady vzniku povinnosti k náhradě škody prokazuje poškozený. Výši škody by měl i vyčíslit (pokud to není přesně možné, spravedlivě to uváží soud).  škůdce má možnosti obrany. Buď liberace (bránila mu v tom překážka, kterou nemohl ovlivnit ani předvídat) a nepochází z jeho poměrů (např. míra rizika jeho podnikání). Nelze uplatnit, pokud se to stane až když je v prodlení. o další možností je poukázat na nepředvídatelný rozsah škody (předvídatelnost škody). Hradí se pouze škoda, která je rozumně předvídatelná, je to ale prý velmi problematická a sporná záležitost = nebudeme zabrušovat. o další možnost: pokud samotný poškozený přispěl ke vzniku škody § 2918, včetně porušení jeho povinnosti škodu odvrátit – každý se má snažit, aby odvrátil škodu, která mu hrozí – pokud tak neučiní, nese ze svého, čemu mohl zabránit § 2903.

124

  

krom majetkové škody se často hradí i nemajetková újma (buď si to strany ujednají, nebo to někdy stanoví zákon – např. § 2956, 2969 odst. 2, 2971, … škoda se hradí buď uvedením do předešlého stavu (pokud to není možné, nebo o to požádá poškozený  tak v penězích). výši náhrady škody lze smluvně i ex ante limitovat § 2898. Nikdy ale nelze omezit náhradu újmy na přirozených právech, újmy způsobené úmyslně či z hrubé nedbalosti. Ani újmu slabší strany!

6.6.

125

7. OCHRANA TŘETÍCH OSOB A SLABŠÍ STRANY V OBCHODNÍCH ZÁVAZCÍCH 7.1. OCHRANA TŘETÍCH OSOB - ustanovení NOZ a ZOK týkající se právního jednání osob vůči třetím osobám jsou upravena převážně kogentně a to právě z důvodu ochrany třetích osob § 47 ZOK  jakékoli omezení jednatelské působnosti je vůči třetím osobám neúčinné Omezení jednatelského oprávnění orgánu obchodní korporace společenskou smlouvou nebo jiným ujednáním nebo rozhodnutím orgánu obchodní korporace nejsou vůči třetím osobám účinná, i když byla zveřejněna § 453 NOZ Omezení prokury vnitřními pokyny nemá účinky vůči třetím osobám, i když bylo zveřejněno. § 430 NOZ – Zastoupení podnikatele (1) Pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. (2) Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. § 431 NOZ Překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje, to neplatí, věděla-li osoba o překročení nebo musela-li o tom, vědět vzhledem k okolnostem případu. Veřejné rejstříky PO - princip formální a materiální publicity, upraveno v §§ 120, 121 NOZ  Princip formální publicity – § 120 NOZ - Veřejné rejstříky PO jsou přístupné každému, každý do nich může nahlížet a pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie. (§120 odst.2 posl.věta NOZ) - Přístupné není skutečně vše, co je u rejstříkového soudu uloženo. Zákon předpokládá publicitu těch údajů, které jsou v OR zapsány nebo které jsou uloženy ve sbírce listin, a proto také výslovně stanoví, co se zapisuje a co ukládá. Ostatní skutečnosti, které jsou jinak součástí rejstříkového spisu, veřejně dostupné nejsou, a přístup do něj tak mají pouze účastníci řízení a jejich zástupci.  Princip materiální publicity – § 121 NOZ  jeho cílem je chránit osoby jednající v dobré víře v zápis. 1. Pozitivní stránka materiální publicity (§ 121 odst.2 NOZ) - Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo po uplynutí 15 dnů od zveřejnění dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět. Neodpovídá-li zveřejněný údaj zapsanému údaji, nemůže se ten, jehož se údaj týká, vůči jiné osobě dovolat zveřejněného údaje; prokáže-li však, že jí byl zapsaný údaj znám, může proti ní namítnout, že zveřejněný údaj zapsanému neodpovídá. 2. Negativní stránka mater. Publicity - Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. (121 odst.1 NOZ) Problematika základního kapitálu - podává třetím osobám zprávu o tom, nakolik jsou potřeby společnosti pokryty vlastními prostředky 7.2. OCHRANA SLABŠÍ STRANY - Za slabší stranu v obchodních vztazích je považován spotřebitel a to z důvodu jeho neprofesionality. - Ochrana spotřebitele je upravena v zák.634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele (ZoOS)

126

Spotřebitel = FO, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Prodávající = podnikatel,který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby §3 Prodávající je povinen: a) prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a umožnit spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů, b) prodávat výrobky a poskytovat služby v předepsané nebo schválené jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů anebo v jakosti jím uváděné; není-li jakost předepsána, schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé, c) prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat; při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytovaných služeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu Zákaz diskriminace spotřebitele - Prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat. Zákaz prodeje (výroby, dovážení, vyvážení, nabízení, darování) výrobků, které jsou nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami. NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY - Užívání nekalých obchodních praktik se zakazuje! - Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. - Nekalé jsou zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky (jejich demonstrativní výčet je v příloze ZoOS) Klamavé obchodní praktiky: - Obchodní praktika je klamavá, a) je-li při ní užit nepravdivý údaj, b) je-li důležitý údaj sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl užit, c) opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jenž s přihlédnutím ke všem okolnostem lze po podnikateli spravedlivě požadovat; za opomenutí se považuje též uvedení důležitého údaje nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem, nebo d) vede-li způsob prezentace výrobku či služby, včetně srovnávací reklamy, nebo jejich uvádění na trh k záměně s jinými výrobky či službami, nebo rozlišovacími znaky jiného podnikatele, e) není-li dodržen závazek obsažený v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal, jdeli o jednoznačný závazek, který lze ověřit, a podnikatel v obchodní praktice uvádí, že je vázán kodexem. Agresivní obchodní praktiky: - Obchodní praktika je agresivní, pokud s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele. INFORMAČNÍ POVINNOSTI - Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly

127

obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.  těchto povinností se prodávající nemůže zprostit tím, že tyto informace od výrobce nedostal! Informace o výrobku: - Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny názvem, označením výrobce, hmotnost (popř. množství, velikost, rozměr,..), materiál (u textilu a obuvi), datum minimální trvanlivosti (u potravin), datum použitelnosti (potraviny podléhající rychlé zkáze) Informace o ceně: - Prodávající je povinen informovat v souladu s cenovými předpisy prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobků či služeb jinak vhodně zpřístupnit. - Informace o ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí, nesmí zejména vzbuzovat zdání, že: a) cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti, b) stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí, c) v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací nebo služeb, za které se ve skutečnosti platí zvlášť, d) cena byla nebo bude zvýšena, snížena nebo nezměněna, i když tomu tak není, e) vztah ceny a užitečnosti nabízeného výrobku nebo služby a ceny a užitečnosti srovnatelného výrobku nebo služby je takový, jaký ve skutečnosti není. Informace o reklamaci: - Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen „reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit. REKLAMACE - V kterékoli provozovně prodávajícího - povinnost vydat spotřebiteli písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje - dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opr...