Právo na informace PDF

Preview

Summary

PRÁVO NA INFORMACE - čl. 17 odst. 1: „Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny“. o negativní status – „informační svoboda“ - povinnost veřejné moci danou aktivitu neomezovat právo na informace - svoboda vyhledávat a přijímat informace svoboda slova - svoboda šířit a zveřejňovat informace Č...

Description

PRÁVO NA INFORMACE -

čl. 17 odst. 1: „Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny“. o negativní status – „informační svoboda“ - povinnost veřejné moci danou aktivitu neomezovat právo na informace - svoboda vyhledávat a přijímat informace svoboda slova - svoboda šířit a zveřejňovat informace

Čl. 17 odst. 5 (nic obdobného není v Úmluvě): -

„Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon“. o pozitivní status (ústavní povinnost orgánů veřejné moci informace poskytovat)

Jaký je rozsah ústavní garance práva na informace? -

výklad pojmu „přiměřený způsob“: o přiměřenost formy: způsob, lhůty, zpoplatnění apod. pokud by to bylo velmi komplikované, nebyl by to přiměřený způsob pokud by byla cena za stranu 2,- Kč, bylo by to přiměřené - ale 1.000,- Kč?  na druhou stranu když je to 2,- Kč, úřady jsou často zbytečně zahlcené přiměřenost obsahu - vykládat v kontextu čl. 17 odst. 4 – ochrany slova  mělo by platit, že všechno je veřejné, protože se to týká veřejné moci – jsou pouze výjimky, že se něco utají – pokud je to nezbytné v demokratické společnosti presumpce transparentnosti činnosti veřejné moci  

o

o -

o taktéž ochrana veřejné moci před excesivními požadavky zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím o je to obyčejný zákon – není ústavní

Rozsah práva na informace před ÚS: -

Pl. ÚS 2/10 o derogační zásah do zákona 106/1999 Sb. o

o -

zrušil v zákoně slovo „pravomocným“, díky čemuž je zde právo na přístup i k nepravomocným rozsudkům  na druhou stranu je zde problém, že novinář zveřejní 50 rozsudků, které byly stejně nakonec zrušeny a pouze to způsobí újmu osobám, které byly v rozsudcích zmíněny využito kritéria „nezbytnosti“ dle čl. 17 odst. 4

I. ÚS 517/10 o zrušení rozsudku NSS o přiznání práva na informace o minulosti soudců (členství v KSČ)  ministerstvo to pak vyřešilo tak, že na internet hodili seznam všech soudců, kteří kdy byli v KSČ, aby nemuseli vždy na žádost odpovídat, jestli ten který soudce v KSČ byl

Povinnost poskytovat informace Úmluva výslovně nezakotvuje - ad hoc rozhodování: -

Gaskin proti UK (1989) – dovozeno z čl. 8 (práva soukromí na rodinný život) - tedy nikoliv ne skrz čl. 10 (svobodu projevu) o požadoval informace o dětství a jeho pobytu v náhradní péči

-

Maďarská unie občanských svobod proti Maďarsku (2009) – uznáno právo na přístup k návrhu na zrušení zákona podaného poslanci k ÚS

Povinné subjekty (§ 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) -

státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány, veřejné instituce, subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti ÚS uznal jako povinné subjekty: o Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (III. ÚS 671/02), o Fond národního majetku ČR (III. ÚS 686/02), o

státní podnik Letiště Praha (I. ÚS 260/06).

Poskytování informací -

zveřejněním – je to jednodušší a méně zatěžující pro státní správu na žádost

§ 5 – povinně zveřejňované údaje zákonná ochrana kolidujících zájmů – vyloučení povinnosti poskytnout informace (§ 7-12) -

utajované informace, o není možné vydat seznam agentů tajné služby, nebo informace o sledovaných osobách obchodní tajemství, osobní údaje, informace chráněné autorským právem či předpisy na ochranu osobnosti (OZ), informace týkající se plnění úkolů zpravodajských služeb, probíhajícího trestního řízení apod.

§ 8b - informace o „příjemcích veřejných prostředků“ -

celé to začalo tím, že někdo chtěl po ministerstvu, aby vydalo informace o tom, kdo dostal dotace o právě kvůli tomu byl do zákona přidán § 8b přidání tohoto paragrafu ale vedlo ke sporu o zveřejňování platů o viz NSS - 5 As 57/2010  ano, příjemce veřejných prostředků je každý, kdo bere mzdu od státu  vždy bude mít přednost právo na informace než ochrana soukromí v oblasti toho, jak vysokou mají mzdu o někdo chtěl po ministerstvu, aby vydalo informace o tom, kdo dostal dotace 

kvůli tomuto sporu byl do zákona přidán § 8b...