Test-borecky - vypracované otazky ke zkoušce PDF

Preview

Summary

vypracované otazky ke zkoušce...

Description

Téma: POZNÁNÍ Vybrané texty: (1) Podobenství o podzemní jeskyni, in: Platón, Ústava (7. kniha), přel. F. Novotný, Praha 2017, 514a – 520a, s. 269 – 277 + Úsečka, tamtéž, s. 266–268. (2) David Hume, Zkoumání o lidském rozumu, přel. J. Moural, Praha: Svoboda, 1996, (kap. 1–3), s. 23–47. 1. Vychází poznání věcí z rozumu nebo ze smyslů? Poznání věci by mělo vycházet z rozumové části, ale často se tak neděje, protože člověka ovlivňují okolnosti s tím spojené. Např. Jdu po ulici a vidím, člověka na ulici co žebrá o nějaké drobné. Teď už je na mě, zda zvolím cnost a rozumovou část a něco mu přispěju, protože vím, že to nemá v životě jednoduché, či naopak se budu řídit citem, vizuální stránkou a zápachem a obejdu ho velkým obloukem. 2. Klamou člověka smysly? Určitě klamou. Často se s stává, že něco jiného člověk slyší/vidí a něco jiného tak ve skutečnosti je. Např. Takový pomluvy, pravda je často hodně daleko od toho, co člověk slyší od lidí. Každý jsi k tomu něco přidá nebo přibarví a hned je z toho jiný příběh. 3. Vyložte Platónovo podobenství o jeskyni. Pokuste se formulovat otázku (otázky), na kterou (které) toto podobenství dává odpověď. Lidé uvězněni v jeskyni, co díky ohni vidí jen stíny. Nevědění o realitě. Jeden vězeň má možnost, zjistit co se skrývá venku a poté se vrátit na zpět. Je oslepen tmou, protože jeho oči už si zvykly na sluneční svit. Ostatní vězni vydedukují, že ho něco nahoře oslepilo a nikdy se už nesnaží dostat z jeskyně. Né vždy je tak, jak se na první pohled zdá. Je těžké věřit něčemu, co člověk nikdy neviděl? Může jsi člověk udělat reálný úsudek, když ještě neměl možnost poznat/zažít vše s tím spojené? Může být mínění člověka pravdou? 4. Popište čtyři řády poznání, které vymezil Platón svou úsečkou. Dvě větší úsečky, který nejsou stejné. Horní úsečka jsi můžeme představit jako mysl (episteme). A dolní část úsečky vnímáme jako smysly (doxa). Aby Platón dosáhl konečné „stejné“ úměry mezi úsečkami ke každí přidal ještě jednu. K horní nazíratelnou mysl (noéton) a k dolní vnímatelnost (asithéton). Každý stav má jinou hodnotu. Toto rozdělení nám utváří analogii hlavní strukturu úsečky. Musí se rovnat horní část úsečky s dolní, jinak nevznikne analogie. 5. Souhlasíte s Humovým tvrzením, že idea do nás může vstoupit jedině nejprve v podobě počitku? Vyložte základní větu empirismu: „Nic není v rozumu, co prvotně neprošlo smysly.“ (Nihil est in intellectu, quod non prius fuerit in sensu.) Nesouhlasím, více se přikláním k Platónovu názoru. Jsem spíše matematický typ a možná i proto se k němu více přikláním. Ráda si vždy ověřím na vlastní kůži, zda to tak opravdu je. Základní vědu jsi můžeme představit na jednoduchém příkladu. Můžeme si to představit na dítěti, které se prve narodilo. Dříve než pozná z rozumové stránky věci, musí je zkusit na vlastní kůži. Např. Dítě se tak dlouho motá kolem horkých kamen, až jsi na ně sáhne a spálí se. Příště už tu samou chybu neudělá, protože už si to rozum zakódoval, jako nesmírnou bolest.

6. Hume odlišuje dva rozdílné postupy ve filosofii (viz Zkoumání o lidském rozumu, kap. 1). Jakým způsobem se snaží tyto dva přístupy smířit? Hume rozděluje na srozumitelnou a nesrozumitelnou filozofii. Snaží se dokázat, že činy jsou podkládány myslí. Člověk jde na jednou věcí, ale další se mu připletou do cesty. Je zapotřebí vymyslet, jak danou věc vyřešit. Např. Rozhodla jsem se postavit barák, ale neuvědomila jsem si, že s tím jsou spojené finance, najít parcelu, povelní úřadů apod. To právě musím rozumovou stránkou vymyslet. 7. Pokuste se stručně naznačit, v čem se liší Platónův racionalistický (viz především pasáž o úsečce) a Humův empirický přístup (viz Zkoumání o lidském rozumu, kap. 2–3) Platón rád dokazuje ideje. Má blízko k realismu. Řídí se heslem „pravé poznání je vždy poznání ideje“, ale kolikrát opak je pravdou. Zaměřuje se tedy na smysly a myšlení člověka. Snaží se využít všechny vědy. Hume se snaží ideje dokazovat přes rozumovou složku člověka. Čtenáři nabízí vysvětlení, kde se všechno bere, skládá či jak to všechny ideje vznikly. Je to tedy přesný opak Platóna. Zaměřuje se na rozum a mysl.

Téma: ETIKA A EKOLOGICKÁ ETIKA Vybrané texty: 3. Ekologická etika. Erazim Kohák, O lidech, slonech a porcelánu, in: týž, Zelená svatozář, Sociologické nakl., Praha 2002, s. 15 – 28. 4. Kritika vybraných aspektů ekologické etiky Roger Scruton, Ochrana životního prostředí jako konzervativní téma, Bulletin OI č. 208, Praha 2008, s. 3–14. 1. Jak definuje Kohák etiku a ekologickou etiku? Jaký je mezi nimi rozdíl. Rozveďte oba pojmy. Etika je vnímaná jako soubor zásad a pravidel, které by měl člověk dodržovat a snažit se podle nich chovat. Ekologická etika je brána jako soubor zásad a pravidel, který by člověku naznačují, jak se má chovat mimo lidský svět. Je zaměřená hlavně na chování člověka. Etika je zaměřená na chování lidí mezi sebou často a ekologická etika se zaměřuje na chování ke všemu kolem nás mimo lidí. Lidé si často myslí, že jim patří celý svět, protože mají vyvinutější myšlení než ostatní. 2. Uveďte základní důvody, které podle Erazima Koháka způsobily tzv. ekologickou krizi. Jaké jsou hlavní hrozby, kterým současný člověk čelí? Přístup lidí k přírodě, často ji vnímají jako samozřejmost. Hlavní příčinou celé situace je, že nová generace lidí se nespokojí s tím, co měla ta předešlá a chce více. Tím devastují přírodu. Kohák se zaměřuje na 3 základní rozdělení problematiky: lokální, globální a osobní. Nejzásadnější hrozby této doby vnímám globální oteplování, přelidnění, vyhynutí určitých druhů, šlechtění a mnoho dalších. 3. Proč je podle E. Koháka v dnešní době důležité, aby se rozvíjela tzv. ekologická etika?

Autor je přesvěcen, zda naše myšlení nezměníme, zničíme si naši planetu. Jalo lidstvo už jsme hodně mocný a dokážeme ovlivnit celou přírodu. Příroda se nikdy nezměnila, jen naše působení v ní ji mění. 4. Je možné tzv. „ekologickou etiku“ označit podle Erazima Koháka za vědu? V čem je a v čem není věda, v čem je filosofií? Podle Koháka je ekologická etika musí být nejen vědou, ale také filozofií. Takže jde označit za vědu. Tak jako ve filozofii, kdy si pokládáme různé otázky a snažíme se na ně najít odpověď, tak i v ekologii je spoustu nezodpovězených otázek. Věda je v širším slova smysl. Musíme na ekologii hledět z větší perspektivy. Např. územní plány, procesy, co jsou důležité pro žití. Ne vždy jde jen o fakta, ale i o smysl života a co k němu důležité. Nemůžeme ji zařadit do vědy, která je spojována s fyzickou zkušeností. V tom ekologie je velmi slabá a moc jejich částí se tam nevyskytuje. Filozofií je hlavně díky otázkám, které pokládáme a poté se snažíme na ně nalézt odpověď. 5. Interpretujte maximu vycházející z utilitarismu Jeremy Benthama a J. S. Milla. „Jednej tak, abys svým jednáním vytvořil co nejvíce dobra pro co největší počet lidí!“ Každý by měl jednat takovým způsobem, aby dokázal svými činy udělat co nejvíce lidí šťastnými. Např. Naše univerzita začala vyrábět v pandemii dezinfekci. Autoři nemysleli jen na potřebu školu a jich samotné, ale také ji darovali dalším potřebným. 6. Roger Scruton ve svém textu zastává stanovisko tzv. „seriózního environ-mentalismu“. Tato pozice se stručně řečeno spíše než o nápravu environmentálních problémů na globální úrovni snaží o obnovení místních kontrolních mechanismů a posílení místní suverenity nad známým a zvládnutelným prostředím. Rozveďte toto stanovisko, uveďte je do konfrontace se stanoviskem Erazima Koháka a zaujměte vlastní pozici. Scruton se snaží naznačit, že na problematiku nejde nahlížet z globálního hlediska, protože člověk nikdy nemiluje celou přírodu, a proto se nemůže situace změnit. Poukazuje, že se musí začít od menších částí, přímo u lidí. To znamená, že by každý měl začít od kousku svého pozemku, který vlastní a tím pádem má velmi rád. Taky by měl být motivován svými dětmi a dalšími co se jim narodí, aby právě pro ně tvořil lepší život. Kohák se oproti Scrutonovi nebojí ukázat celou problematiku. Problém je většího rázu, a když s ním neznačném nic dělat, pro přírodu i nás to bude mít ohromné dopady. 7. Konzervatismus, ke kterému se hlásí Roger Scruton v textu „Ochrana přírody jako konzervativní téma“, usiluje o ochranu tradičních norem (autorita, tradice, rodina, náboženství, zvykové právo atd.). Zodpovědný vztah k životnímu prostředí má vycházet z přirozených motivací odvozených ze zvyklostí té dané společnosti. Myslíte si, že spojení ekologické problematiky s konzervatismem je adekvátní? Srovnejte jeho pozici s pozicí Kohákovou. Za mě je to Scrutonovo dílo je v mnoha věcech přijatelnější. Možná i proto, že spoustu lidí po přečtení díla od Koháka mávne rukou. Přece už to slyšeli tolikrát z mnoha stran. Mluví se o tom celkem často. Když vezmu dílo Scrutona, více lidí začne u sebe. Myslet na svoji rodinu, jak se budou mít jejich děti či další příbuzní, když nezmění svůj postoj k dané situaci. Lépe si dokáží představit danou problematiku a budou se více snažit s ní něco udělat. Z Globálního hlediska jsi často člověk ani neuvědomí, že je něco vlastně špatně. Z mé strany jsem vždy radši, kdy jsem nějakým způsobem motivována a věřím, že i tady to může mít velké zlepšení celé ekologické problematiky. Často malé věci (místo použití plastové igelitky radši sáhnu pro látkovou) dokážou ve velkém množství velký úspěch.

Téma: SVOBODA A TECHNOLOGIE Vybrané texty: 5. Y. N. Harari, Časovaná bomba v laboratoři, in: týž, Homo deus, (přel. A. Tomský a A. Pilátová), Leda, Praha 2017, s. 277–300. 6. Y. N. Harari, Dataismus, in: týž, Homo deus, (přel. A. Tomský a A. Pilátová), Leda, Praha 2017, s. 368–400. 1. Jak Harari definuje liberalismus a jak se mají k východiskům současné vědy a technologie, které pracují s jinými tezemi, než jsou ty liberální? Svoboda × biochemické akce. Smysl života není přesně definovaný, každý jedinec jsi tvoří svoji cestičku. Smysl života si každý jedinec netvoří jen pro sebe, ale také pro celý svět. Vědy o životě to striktně popírají. Podle biochemické akce je svoboda pouhá nějaká iluze, kterou si člověk má představit. Náš mozek chrlí neustále nějaké momenty, které hned zanikají. Člověk si nezapamatuje ty momenty, ale naše ego se snaží utvářet náš příběh. Nám se to může zdát, že máme nějakou svobodu, ale z velké většiny tomu tak není. 2. Popište základní rysy rozepře mezi dominujícími hodnotami dnešní doby (individualismus, lidská práva, demokracie, volný trh) a současnou vědou (algoritmy, zpracování dat). Autor poukazuje na problematiku dnešní doby. Ne jenom lidé mají svobodu, ale taky okolní svět. Svět se v podstatě řídí sám a lidí už ho nemají pěvně v rukách. Svět se řídí převážně podle trhu a jeho poptávky. Občané se mu snaží za každých okolností vyhovět, a proto často zapomínají na okolí. Pustoší krajinu, život na ní či ovzduší. Stát jako takový, by měl vzít otěže do svých rukou a vydat nějaká stanoviska, které by napomohli k lepšímu žití ne jen nás, ale i našeho okolí. 3. Na čem stojí evoluční teorie a proč podle Harariho dokonala kritiku „svobodné vůle“? 4. V jakém vztahu se podle Harariho má k sobě prožívající já a vysvětlující já? 5. Interpretujte větu: „Otázka není, zda lidé jednají podle svého přání, ale zda o svém přání rozhodují“ (s. 279). Není zcela podstatné, zda moje přání je splněno, ale zda o celém procesu rozhoduji já a ne nikdo za mě. Přece moje rozhodnutí už může být někde dané a já si pak myslím, že je to moje přání a jsem šťastná, že jsem to tak udělala. Např. Proč jsi vyberu vždy červenou barvu a ne modrou? Kdo ví, zda je to moje rozhodnutí nebo už je předem dané či náhoda. 6. Co je to tzv. „dataismus“? Z jakých vědeckých disciplín vychází? Dadaismus je avantgardní umělecký směr. Dadaisté často říkali, že Dadaismus není žádný umělecký směr, protože jde proti proudu všech věd. Hlavním smyslem je humor a prospěch sobě samému. Často čtenáře i uráželi. Vznikl na protest proti válečným hrůzám. 7. Bude dle Harariho možné redukovat biochemické procesy na elektronické algoritmy?

8. Pokuste se srovnat humanistickou tradici a dataismus s ohledem na to, jak je vymezuje Harari.

9. „Neprovede dataismus homo sapiensovi to, co homo sapiens způsobil všem ostatním tvorům?“ (s. 398) To se neví. Zatím si myslíme, že je vše v pořádku, když jsme páni světa v tomto našem světe. Člověk nikdy neví, zda naše vytvořená síť bude napořád. Třeba něco mocnějšího je a pak my budeme jen loutky v celé galaxii. Nechme se překvapit.

Téma: FILOSOFIE a ASPEKY SOUČASNÉ KULTURY Vybrané texty: 7. Umberto Eco, Úvod, in: týž, Skeptikové a těšitelé, Svoboda, Praha 1995, s. 7-30. 8. Y. N. Harari, Oceán vědomí, in: týž, Homo deus, (přel. A. Tomský a A. Pilátová), Leda, Praha 2017,“, s. 350 – 367. Umberto Eco 1. Vysvětlete pojmy skeptik a těšitel? Jaký je mezi nimi vztah. Co se jejich pomocí snaží Umberto Eco popsat? Skeptik je ten, že pravdivé poznání není možné. Soustavně všechno kritizuje. Má často nedůvěřivý postoj nebo spíšený. Těšitel je ze všeho nadšený a má radost. Věří i věcem, který se na první pohled nemusí zdát, že vyjdou. 2. Vysvětlete pojem „masová kultura“? Kdy se objevuje? Jaká jsou její základní specifika? Jaký je váš osobní náhled na její význam, je spíše skeptický nebo těšitelský? Masová kultura.je souhrn informací, hodnot a artefaktů zprostředkovávaných masovými médii tak, aby je mohl snadno konzumovat co nejširší okruh příjemců. Masová kultura je kultura produkována pro masové publikum, není tedy určena výlučné skupině lidí, jedná se o komercionalizovanou a homogenizovanou kulturu. Vzník v USA a západní Evropě v období 18. a 19. století. Prvotním cílem masové kultury je své publikum pobavit a posloužit k zaplnění jejich volného času. Já jsem spíše k této kultuře skeptická, přijde mi to jako uměle vytvořená kultura jen na pobavení velkého počtu lidí. 3. Masová kultura představuje souhrn informací, hodnot a artefaktů, jež jsou zprostředkovávány masovými médii tak, aby je mohl snadno konzumovat co nejširší

okruh příjemců. Jaká média řadíme mezi masová? Jak byste specifikovali média, jež jsou spjatá s internetem (sociální sítě, blogy, influencerství)? Do jaké míry by se na ně daly použít Ecovy pojmy? Určitě do nich řadíme populární Facebook, Novu, Evropu 2, Hospodářské noviny, Aktuaility, Instagram, Twitter a třeba Tiktok. Y.N.Harari 1. Jaká jsou specifika tzv. techno-náboženství? V čem se liší od tradičních náboženství? Techno-náboženství je závislé na technice. Klasické náboženství je závislé na nějakém představiteli v božské podobě. 2. Vyjasněte pojem „techno-humanismus“? Jak ho Harari odlišuje od klasických forem „humanismu“? Techno-humanismus bere v potaz techniku, která vyhází z člověka. Humanismu zdůrazňuje význam našeho vnitřního hlasu, který nás upozorňuje na něco, co nás může tížit a dělat v životě zmatek. 3. Co je to tzv. „dataismus“? - je ideologie nebo také filozofický směr, představující názor, že cokoliv na světě, od nejvzdálenějších galaxií až po nejniternější lidské emoce, je měřitelné, popsatelné a uchopitelné skrze data. Dle Harariho se dataismus nabízí jako možná ideologie pro svět, v němž lidé ztratí svou ekonomickou a politickou sílu a v němž lidská mysl nebude představovat hybatele pokroku 4. Kdo je to „homo deus“? Homo Deus se zabývá více schopnostmi získanými lidmi (Homo sapiens) během jejich existence a jejich vývojem jako dominantním druhem na světě. 5. Jaký je rozdíl mezi první a druhou kognitivní revolucí?

6. Z jakých důvodů došlo v moderní západní kultuře ke ztrátě víry ve vyšší stavy vědomí? Charakterizujte základní rysy osvícenství?

7. Jaké hrozby jsou spjaty se vznikem homo dea? Může homo deus ohrozit základní svobody člověka?

TÉME: VZTAH FILOSOFIE K JINÝM DUCHOVNÍM ČINNOSTEM Vybrané texty: „Filosofie a věda“, „Filosofie a umění“, „Filosofie a ideologie“ Ivo Tretera, Nástin dějin evropského myšlení, Paseka, Praha-Litomyšl 2002, s. 19-22.

„Filosofie a náboženství“ a „Filosofie a mytologie“ Ivo Tretera, Nástin dějin evropského myšlení, Paseka, Praha-Litomyšl 2002, s. 22-26.

1. Popište základní podobnosti a rozdíly mezi vědou a filosofií. Věda se na rozdíl od filosofie zabývá určitou problematikou věci. Vždy jsi vytyčí předmět svého studia. Filosofie kouká na všechno bití kolem sebe a řeší daný problém globálnějším způsobem, proto nemůžeme definovat její předmět. I přesto se dá říct, že věda je úzce spjatá s filosofii a vzájemně se prolínají. Věda i filosofie klade důraz na empirická fakta a racionální důkazy. Také mají stejnou charakteristiku postupu práce (metodičnost a práci s opodstatněnou generalizací.

2. Interpretujte a rozveďte tuto pasáž z knihy Iva Tretery Nástin dějin evropského myšlení: „Umění názorně zpřítomnňuje to, co filosofie vyjadřuje odtažitě v rovině teoretického diskursu. Pohybuje se v tomto smyslu v médiu smyslovosti, zatímco filosofie v médiu rozumu a pojmového myšlení.“ Umění je názorným výrazem toho, co se filosofie snaží zachytit pomocí teoretického diskursu. Oblasti umění jsou však smysly, zatím co filosofie se přirozeně pohybuje ve sféře pojmů. Jednoduše se to dá ukázat na příkladu. Stojí dva lidi v přírodě a vidí, nedostatek vody a jak příroda trpí. Jeden z nich je malíř a ten problém pojme tak, že ho namaluje svými pocity a jak to vidí on. Naopak druhý, který je filosof se na věc hledí z globálního problému. Snaží se různými otázkami a svým rozumem přijít na to, jak pomoci přírodě.

3. Jaké jsou podobnosti a rozdíly mezi filosofií a ideologií?

Ideologie není jenom logickým protikladem filosofie, ale také zažila protichůdný historický vývoj. Je vždy nějak zasažená vlastním zájmem ideologa. Ideologie je vždy nějak subjektivně angažovaná, povýšená nad požadavkem objektivního poznání, proto brání v hledání pravdy. Stávalo se i stává, že je ve filosofii byl potlačován filosofický úhel subjektivními zájmy či představy jednotlivých myslitelů, a převažoval tak ideologický zřetel.

4. Čím se zabývá filosofie? Jaký je rozdíl mezi mytickým a filosofickým způsobem vztahování se ke světu? Filosofické myšlení vzniklo a rozvinulo se jako kritika předchozího mýtického Mýtus (lež, něco so není doloženo) - myšlení je obrazné, konkrétní a zároveň symbolické - slova, postavy a příběhy v něm hrají zástupnou roli určitých představ -médiem je narace – vyprávění - Je pravdivý v té míře, v jaké se mu daří rezonovat (charakterizovat) obecné archetypy - Je vždy v neurčité minulosti a vnímá čas cyklicky. Děj je dokonaný a stále se opakují známé situace. Filosofie -

Vzniká teprve tehdy kdy, kdy se myšlení stane předmětem zamyšlení

-

Pro filosofickou reflexi není médium narace použitelné, proto dochází k vynálezu a rozpracování pojmového myšlení

-

Kritériem pravdivosti je Logos, tedy rozumová řeč

5. Interpretujte a rozveďte následující pasáž z knihy Iva Tretery Nástin dějin evropského myšlení (s. 23): „Filosofie jakožto nauka zásadně rozumová je založena racionálně, a proto je vždy vázána povinností podkládat svá tvrzení rozumově přijatelnými argumenty, zatímco náboženství je vposledku založeno

ne-rozumově, iracionálně, citově, a to hlavně pak na víře a na vůli věřit.“ Filosofie je založená na podložených faktech, který se dají rozumově vysvětlit a dokázat. Naopak náboženství je čistě o tom, že člověk věří v něco, co není nijak dokázáno a nejde to dokázat. Je to vždy o tom, co člověk cítí a jakou má představivost. Spoustu lidí věří v něco, protože má rádo nějaká pravidla a ráda věří, že i po smrti je něco dalšího. Filosofie je spíše pro lidi, co mají rádi všechno nějak dokázáno. Rádi umí vše nějak vysvětlit.

6. Proč podle I. Tretery nelze zaměňovat ideologii a náboženství

7. Jaký je rozdíl mezi mýtem a mytologií? Mytologie je věda, která se zabývá studiem mýtů. Mýtus (slovo/řeč) je symbolické vyprávění příběhu bez předešlých kladených otázek. Nejčastěji to jsou báje. Nevíme, zda příběh je pravdivý nebo ne. 8. Jaký je základní rozdíl mezi mýtem a náboženstvím? Mýtické myšlení je existenciální postoj, ve kterém se pracuje hlavně s obrazem a symbolikou. Hlavním médiem je narace – vyprávění. Je pravdivý v té míře, v jaké se mu daří rezonovat (charakterizovat) obecné archetypy. Je vždy v neurčité minulosti a vnímá čas cyklicky. Děj je dokonaný a stále se opakují známé situace. Víra je alternativou mýtickéh...