P8 - CP2 - 7. 11. 2013 - Žaloba pro zmatečnost, žaloba na obnovu řízeí PDF

Preview

Summary

Žaloba pro zmatečnost, žaloba na obnovu řízeí...

Description

8. ŽALOBA PRO ZMATEČNOST, ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ 1. Žaloba pro zmatečnost 

 



je mimořádným opravným prostředkem, který slouží ke zrušení pravomocných rozhodnutí soudu, která sama o sobě trpí nějakou zcela zásadní procesní vadou, nebo těmto rozhodnutím předcházelo řízení, které takovou procesní vadou trpí - procesní vada nemůže být ledajaká, ale musí být zákonem výslovně vymezeno slouží pro nápravu vad samotných rozhodnutí, ale k nápravě vad rozhodnutí jsou i jiné instituty - např. opravným rozsudek nebo opravné usnesení, kdy pokud existuje chyba v počtech nebo jiná zjevná nesprávnost, je možné kdykoliv se domáhat opravného usnesení další instituty vylučující žalobu pro zmatečnost - správná aplikace předpisů vůči účastníku je příliš přísná, i když je procesní postup v pořádku a nelze mu nic vytknout  institut relativní neúčinnosti doručení  žádost o zrušení rozsudku pro zmeškání, který byl vydán toto řízení je založeno na kasačním principu - může skončit buď zrušením rozhodnutí, pokud nějaká vada byla shledána, nebo zamítnutím žaloby, výjimečně může končit procesním rozhodnutím (např. odmítnutím, pokud má vady, nebo zastavením – pokud někdo vezme žalobu pro zmatečnost zpět - § 96 odst. 1, 2)

Přípustnost pro podání    

 



okruh rozhodnutí, která lze napadnout žalobou pro zmatečnost především se jedná o rozhodnutí, kterým se soudní rozhodnutí jako celek končí součástí takových rozhodnutí jsou i pobočné výroky, které mají povahu rozhodnutí - např. určení lhůt k plnění, rozhodnutí o předběžné vykonatelnosti zákon nově od 1. 1. 2014 sděluje, že není možné napadnout usnesení, o kterém bylo rozhodnuto o žalobě z rušené držby - je to jediné zvláštní řízení, které se nepřestěhovalo do ZZŘ, ale které zůstalo v OSŘ - je to takové prozatímní řízení, kde poté bude následovat meritorní řízení  tedy proč tam řešit žalobu pro zmatečnost, když tam pak bude meritorní řízení? usnesení o zastavení řízení – i tam je možná zmatečnost, pokud jsou pro to naplněny zmatečnostní důvody zmatečností lze napadnout nejen rozhodnutí, kterým se řízení končí, ale i rozhodnutí, kterým se končí určitý úsek řízení - např. úsek řízení – § 229 odst. 4 OSŘ – odvolání může být odmítnuto, odvolací řízení zastaveno  i zde je přípustná žaloba pro zmatečnost  ÚS se do zmatečnosti čas od času pustí také – dovodil např., že je možné napadnout i usnesení, kterým byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření  nikoliv naopak, tam by to šlo asi návrhem na zrušení předběžka aktivně legitimován pro podání žaloby pro zmatečnost je účastník předchozího řízení, které je zmatečností napadeno - musí tvrdit, že ve chvíli, kdy bude napadené rozhodnutí zrušeno, konkrétní újmu, která mu byla způsobena, která zrušením rozhodnutí pomine  pokud bylo původně vyhověno, těžko bude napadat rozhodnutí

Účastníci   

navrhovatel - i ten, kdo tvrdí, že je procesním nástupcem toho účastníka, kterému je řízení na újmu další účastníci, kteří byli účastníky původního řízení kdyby se náhodou v žalobě pro zmatečnost neuvedl seznam účastníků, kteří byli účastníky původního řízení, okruh účastníků je dán zákonem a není tedy vadou žaloby, pokud okruh účastníků neuvede - soud si to zjistí sám – okruh účastníků je dán

Vztah zmatečnosti k ostatním opravným prostředkům  

pokud se zmatečnostní vada uplatňuje už v rámci klasického řízení, lze ji uplatnit znovu i v rámci řízení o zmatečnost - je to tak, protože to zákon nezapovídá - je možné podat z taxativně vymezených důvodů a nesmíme to omezit tím, že už byly jednou využity o obnově nemůže soud rozhodnout dříve než o žalobě pro zmatečnost - nejprve je třeba zkoumat formu (naplnění podmínek řízení) a teprve až když je naplněna, je možný zkoumat obsah

P8 – CP2 – 7. 11. 2013 – Svoboda

1

tedy prvně zkoumáme formu (žalobu pro zmatečnost) a až pokud je řízení formálně nenapadnutelné, je možné se pustit do projednání obnovy řízení - zákon říká, že pokud bylo podáno oboje, má dojít ke spojení obou těchto řízení  zákon už nedomýšlí, že to může být podáno u dvou různých soudů - soud by to měl spojit, pokud je oboje u něj – jinak to reálně ani nejde v komentáři se dá najít, že k nápravě zmatečnostních vad slouží prvotně žaloba pro zmatečnost, nikoliv dovolání  ke zmatečnostním vadám v § 229 OSŘ dovolací soud přihlédne pouze tehdy, kdy lze z týchž důvodů podat i odvolání  jestliže je podáno dovolání, je to zákonný důvod pro přerušení řízení o žalobě pro zmatečnost  když je dovolací řízení, tak neběží lhůty pro podání žaloby pro zmatečnost - ale pozor, u ústavní stížnosti toto už neplatí, tak by se prošvihla lhůta pro podání ústavní stížnosti 



Účel 

slouží k nápravě procesních pochybení před soudem prvního stupně nebo odvolacím soudu - ale kdyby byl naplněn zmatečnostní důvod v dovolání, tam zmatečnost není možná - neexistuje totiž soud, který by rozhodnutí dovolacího soudu projednal

Důvody žaloby pro zmatečnost 1.

Žalobou pro zmatečnost lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, je-li postiženo zákonem jmenovanými závažnými nedostatky a) nedostatek pravomoci na straně soudu  je dán i tehdy, když existuje rozhodčí smlouva, na základě kterého má být věc projednána před rozhodci  soud ovšem musí tuto námitku vznést nejpozději při prvním úkonu, který mu náleží – pokud ji včas nevznesl, pravomoc soudu je dána a nedostatek pravomoci se zhojil b) soud věc projednával s účastníkem, který neměl způsobilost být účastníkem řízení  např. krajský úřad žaluje místo olomoucký kraj c) účastník neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29/2) a nebyl řádně zastoupen d) absence návrhu na zahájení řízení  ve chvíli, kdy si soud mohl zahájit řízení a neudělal to, je to sice chyba, ale není to zmatečnostní důvod  je to chyba jen pokud zahájil, přestože nesměl e) ve věci rozhodoval vyloučený soudce (nebo přísedící)  např. rozhodoval jako soudce prvního stupně, nemůže rozhodovat jako odvolací soudce  osobní vztah k věci nebo účastníkům f) nesprávné obsazení soudu, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát  namísto senátu rozhodoval samosoudce – zmateční vada (opačně to neplatí)  soud byl nesprávně obsazen – pokud rozhoduje soudce, kterému to nepřísluší podle rozvrhu práce g) soudce se dopustil v rámci své rozhodovací činnosti trestného činu h) v průběhu daného řízení byl účastníku ustanoven opatrovník jako osobě neznámého pobytu, přestože pro to nebyl důvod (např. soud po něm dostatečně nepátral)

2.

Napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé, pokud existovala překážka věci zahájené nebo pravomocně rozhodnuté - § 229 odst. 2 OSŘ  případně pokud odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na zahájení výkonu takového rozhodnutí – a to z důvodu, že uložená povinnost, která takovým rozhodnutím byla uložena, nelze vykonatel z důvodu materiální nevykonatelnosti - např. nesmyslná povinnost nebo povinnost vůči neexistujícímu žalobci - je nutné vydání nového exekučního titulu, kde už to bude v pořádku

3.

Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jestliže během řízení, kterému předcházelo, byla účastníku odňata možnost jednat před soudem - § 229 odst. 3 OSŘ - pokud odnětí možnosti jednat před soudem nebylo dodatečně zhojeno  může se stát, že žalovanému k prvnímu jednání nebylo doručeno předvolání ani žaloba  naštěstí pro soud došlo k tomu, že první jednání bylo odročeno a k následujícímu jednání si soud uvědomil svou chybu a poslal obsílku i s žalobou - zde se jednalo o dodatečné zhojení - odnětí práva jednat před soudem může být i v případě, kdy soud nepředvolá zástupce  pokud se dostaví k jednání, ale bez advokáta, soud nemůže jednat, protože nedošlo k řádnému obeslání a je to opět důvod pro zmatečnostní vadu Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, anebo pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost - § 229 odst. 4

4.

P8 – CP2 – 7. 11. 2013 – Svoboda

2

- v těchto usneseních je možné podat žalobu pro zmatečnost, ale není zde důvod, který by měl sloužit jako zmatečnostní vada - vyplývá, že důvodem je nesprávný závěr odvolacího soudu o tom, jestli odvolání bylo podáno po lhůtě nebo osobou neoprávněnou, nebo že odvolání není přípustné

Nepřípustnost žaloby pro zmatečnost 

zákon také vyjmenovává případy, kdy proti konkrétním rozhodnutím není přípustné podat žalobu pro zmatečnost => žaloba není přípustná - proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě z rušené držby (novinka v souvislosti s účinností NOZ) - jen proti výrokům rozhodnutí o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběžné vykonatelnosti  pobočné a vedlejší výroky – o nákladech řízení, o lhůtě k plnění, o předběžné vykonatelnosti - jen proti důvodům rozhonutí  nelze ani napadnout důvody rozhodnutí  na to je návrh na opravu odůvodnění - takový návrh je podán a ve chvíli, kdy soud prvního stupně nevyhoví, má povinnost předložit odvolacímu soudu, který o tom rozhodne (je to stejné jako s námitkou podjatosti – nerozhoduje o ní, ale předkládá vyššímu soudu) - proti rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak (výjimka – odvolání) - proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost



žaloby pro zmatečnost se často podávají, protože právní závěr soudu je nesprávný (nekorektní) – fakt ale je, že toto není zmatečnostním důvodem - vedlo by to k zamítnutí žaloby - to samé se týká situace, kdy navrhovatel zmatečnosti by si myslel, že soudce neoprávněně zatížil břemenem – je to vada ve skutku, která vedla ke špatnému posouzení  opět není důvod pro podání žaloby pro zmatečnost, na to jsou jiné prostředky ochrany – např. dovolání, v nejzazších případech i ústavní stížnost zmatečnostní vady nalézacího řízení se nepřenášení do vykonávacího řízení - proto platí, že existence překážky věci pravomocně rozsouzené, na základě které byl návrh na exekuci vynesen, není důvodem pro zaniknutí návrhu na zahájení exekuce - ÚS se zabýval i poučením, jak má vypadat  obvykle tam soudy píší jen, že je přípustné odvolání a možnost výkonu rozhodnutí  nyní se tam také dává, za jakým okolností se tam může dávat dovolání  ÚS by rád také, za jakých podmínek je napadnout žalobou pro zmatečnost - v zákoně nic takového není, že by tam toto poučení muselo být  dodává také, že pokud je vydána bez poučení, soud by to měl posuzovat případ po případu a zohledňovat, když byla podána po lhůtě právě z tohoto důvodu



Lhůty pro podání 

 

v zásadě platí, že ji lze podat do 3 měsíců od doručení napadeného rozhodnutí - to je subjektivní lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost - ÚS si myslí, že ve chvíli, kdy doručení trpí závažnými vadami (např. bylo doručováno na špatnou adresu), tak k doručení ve skutečnosti vůbec nedošlo a subjektivní lhůta k podání žaloby pro zmatečnost vůbec nezačala běžet  ale ve chvíli, kdy toto zastáváme, tak pokud nebyl doručen, tak nezačala běžet ani odvolací lhůta – a má se tedy podat odvolání, protože žaloba pro zmatečnost má směřovat jen proti pravomocnému rozhodnutí - pokud žaloba pro zmatečnost je podávána z důvodu nedostatku zastupování v řízení  začíná běžet dnem, kdy mu byl ustanoven opatrovník (tedy odpadla překážka, kvůli které nebylo možné doručit) – nebyl schopen pochopit  mohl se i uzdravit, to by bylo také odpadnutí takové překážky - jestliže byl rozsudek doručen opatrovníkovi jakožto osobě neznámého pobytu, ačkoliv tak označen být neměl  tak lhůta běží od doby, kdy se účastník o existenci takového rozhodnutí dozvěděl  dnes lze ustanovit hmotněprávního opatrovníka i neznámému účastníkovi (nejen neznámého pobytu) – i když v civilu by to byla zmatečnostní vada - Svobodu zajímá, jak se s tím praxe vypořádá - pokud je důvod pro zmatečnost dána trestným činem soudce – pak počíná běžet okamžikem, kdy se o trestném činu soudce dozvěděl  nemůžeme dopustit, aby možnost pro podání žaloby pro zmatečnost existovala donekonečna doplňuje ještě objektivní tříletá lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost - běží od právní moci napadeného rozhodnutí - neuplatní se ale ve chvíli, kdy vada spočívá v trestném činu soudce NS si to vykládá tak, že se jedná o „měl a mohl dozvědět“ - ve chvíli, kdy navrhovatel byl fatálně nečinný a nestaral se o své věci, tak to může znamenat, že subjektivní lhůta bude běžet dřív, než se o tom reálně dozví

P8 – CP2 – 7. 11. 2013 – Svoboda

3

  

lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost má procesní povahu, takže je zachována nejen tehdy, když byla podána přímo u daného soudu, ale i v případě, že byla poslední den poskytnuta k přepravě orgánu, který má povinnost žalobu pro zmatečnost doručit nelze prominout uplynutí lhůty - ale ÚS řekl, že se má posuzovat případ od případu, jestli se má odmítat jen z důvodu zmeškání lhůty, pokud nebylo poučeno po dobu podání dovolání neběží lhůty – než skončí dovolací řízení - ať už skončilo jakkoliv, nepočítá se doba jeho trvání do zmatečnostních lhůt

Jak běží před konkrétním soudem 

je zahájeno podáním žaloby u věcně a místně příslušného soudu - musí mít určité náležitosti – jinak odmítne § 43 odst. 4 - kromě obecných náležitostí musí navrhovatel vymezit kvalitativní a kvantitativní rozsah žaloby  kvantitativní vymezení – vymezení výroků, které jsou v rámci původního řízení napadány (které mají být v původním rozhodnutí zrušeny)  kvalitativní – sdělení konkrétních procesních pochybení, které se musí podřadit pod zmatečnostní důvody - ty mají být důvodem pro plné nebo částečné zrušení napadeného rozhodnutí - sama žaloba pro zmatečnost nemá suspenzivní nebo devolutivní účinek  soud může odložit, pokud má za to, že žaloba bude úspěšná (že jí vyhoví) – může to udělat i bez návrhu - zpravidla o ní rozhodne soud, který o ní rozhodoval v prvním stupni – jsou z toho ale v zákoně výjimky  např. odmítnutí odvolání – nemůže rozhodovat soud prvního stupně, jsou speciální senáty odvolacích soudů, které řeší právě toto

Dokazování    

nejprve se musí ujasnit, jestli jsou vůbec zachovány lhůty k podání žaloby je na navrhovateli, aby tvrdil a prokazoval, že jsou zachovány – pokud neprokáže, zamítne se pokud jde o posouzení samotného zmatečnostního důvodu, zjišťuje se to z obsahu spisu  např. jestli bylo doručeno předvolání k jednání na správnou adresu pokud se zmatečnostní důvody ve spise reálně neevidují, je na navrhovateli, aby takové důkazy navrhoval a prováděl  např. pokud tvrdí, že zde byla překážka věci rozsouzené, měl by být schopen ji doložit

Vázanost soudu    

soud je vázán kvalitativním obsahem žaloby pro zmatečnost – těmi důvody je zpravidla vázán i tím, co všechno chci v tom daném rozhodnutí zrušit - to neplatí v případech, kdy to původní řízení lze zahájit i bez návrhu – soud z úřední povinnosti zjišťuje, jestli nejsou naplněny i jiné zmatečnostní důvody pokud bylo možné původní řízení zahájit i bez návrhu, tak soud není vázán ani kvalitou, ani kvantitou - může zrušit i ty výroky rozhodnutí, které nebyly napadeny ty výroky, které byly zrušeny - soud není vázán ani v případě, kdy jsou ty výroky spolu navzájem propojeny – např. výroky o zrušení podílového spoluvlastnictví

Rozhodování soudu 

   

u zmatečnosti soud zpravidla rozhoduje s jednáním - bez jednání může rozhodnout pouze tehdy, když žalobu zamítá proto, že je nepřípustná nebo ji podal někdo, kdo nebyl oprávněn k jejímu podání (např. navrhovateli bylo zcela vyhověno – nemohlo mu způsobit žádnou újmu) - bez jednání také v případě, že byla žaloba podána až po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí  pokud je lhůta vázána na jiný okamžik než na právní moc, musí nařídit jednání!!!! nelze navrhnout přistoupení ani záměnu účastníků, nelze měnit návrh, nelze podávat vzájemný návrh  nelze měnit původní podstatu řízení, pouze přezkoumáváme něco, co už proběhlo o žalobě o zmatečnost soud rozhoduje usnesením, když rozhoduje věcně, tak žalobu pro zmatečnost buď zamítne, nebo napadené rozhodnutí zruší ve chvíli, kdy je napadené rozhodnutí zrušeno, spadá jeho právní moc i překážka věci rozsouzené pod stůl a soud, který vydal zrušené rozhodnutí, musí v původním řízení pokračovat a rozhodnout právní vztahy někoho jiného než účastníka zmatečního řízení nemohou být zrušením rozhodnutí ovlivněny - např. bylo napadeno rozhodnutí o vypořádání jmění manželů – a jeden z nich ty přiřknuté věci prodá  když se tak stalo, tak ten kupující věci nabyl a nelze proti němu argumentovat, že ty věci nabyl od nevlastníka  ten druhý manžel by se mohl domáhat jen vydání bezdůvodného obohacení – ale řešilo by se to jen mezi nimi, nikoliv mezi třetími osobami

P8 – CP2 – 7. 11. 2013 – Svoboda

4

Žaloba na obnovu řízení    

je prostředkem nápravy „vadných“ rozhodnutí, které směřuje na odstranění nesprávných skutkových zjištění cílem není domoci se zrušení, ale obnovení původního řízení – to původní řízení může a nemusí být nahrazeno – podle výsledku je přípustná proti pravomocným meritorním rozhodnutím v některých věcech rozhoduje meritorně rozhodnutím – např. řízení v ZZŘ

Důvody obnovy 

 

   

 

objevily se další skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které účastník bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení, které má být obnoveno - za předpokladu, že nastaly do vyhlášení rozhodnutí – musely zde existovat už v rámci původního řízení - jedinou výjimkou z této zásady je existence rozhodnutí, které jinak řeší předběžnou otázku, která byla v původním nalézacím řízení podstatná, pokud nalézací soud ve chvíli, kdy rozhodnutí existuje, je povinen z toho vycházet a vyrovnat se s tím  např. byla podána žaloba na nezaplacenou elektřinu v domě, kde je společenství vlastníků jednotek – v rámci žaloby bylo vyhověno žalobě, že společenství vlastníků má právo na zaplacení 25.000,- Kč vůči jednomu vlastníkovi bytové jednotky  může se stát, že usnesení bude zrušeno krajským soudem a to usnesení, kterou byla určena výše, pak je nutné obnovit, protože není podklad pro částku lze provést důkaz, který byl v původním řízení navržen, ale nebylo možné ho provést (např. svědek se ztratil v Amazonském pralese a pak se objeví) - předpokladem je, že důkaz byl navržen lze napadnout jakékoliv meritorní rozhodnutí - ale není přípustná proti žalobě z rušené držby - není přípustná proti pobočným řízení (tedy proti nákladům řízení, o lhůtě k plněí, o předběžné vykonatelnosti) - také nelze napadnout pouze odůvodnění napadeného rozhodnutí v ZZŘ jsou další ustanovení, co lze a co nelze napadnout - nelze napadnout rozhodnutí o určení, jestli manželství je či není, o rozvodu, o neplatnosti manželství nelze také využít, pokud je jiný opravný prostředek, kterým je možné se domáhat nápravy - nepočítaje ale dovolání není možná také ve vykonávacím a exekučním řízení a v insolvenčním řízení cílem není dosáhnout nového meritorního rozhodnutí, ale primárně je cílem dojednat nového projednání věci - nedochází k devolutivnímu účinku návrhu na obnovu  opět se tím zabývá soud prvního stupně  je tomu tak i tehdy, když konečné rozhodnutí ve věci samé pak vynesl odvolací soud a třeba i změnil rozhodnutí soudu prvního stupně - dodatečně bez viny soudu i bez viny účastníků se objevila nějaká nová skutečnost  zabývá se tím i stejný soudce, který rozhodoval v původním řízení  to je opak u zmatečnosti – tam je ten soudce, co rozhodoval, vyloučen! skutková povaha – pokud řízení spočívá v nesprávném hmotněprávním posouzení věci nebo procesní pochybení, od toho jsou jiné instituty – zmatečnost nebo dovolání jako důvod obnovy nelze uplatnit ani námitku, že soud neučinil dostatečná skutková tvrzení proto, že nepředvolal k jednání a tedy nebylo možné důkazy navrhnout - prvotním důvodem, proč nebyly špatně zjištěny je špatná obsílka – tedy je to zmatečnostní...