Působnost právních norem, 7. seminář, Teorie práva - vyučující Malaník 2019/2020 PDF

Preview

Summary

7. seminář: PŮSOBNOST PRÁVNÍCH NOREMPrávní norma = obecně závazné pravidlo chování Rozlišujeme tyto druhy : osobní, místní, věcná, časováVěcná působnost  Oblast vztahu které má korigovatOsobní působnost  Obecná – se vztahuje na všechny  Zvláštní – jen na určitou skupinu, typové určenou skupinu ( ...

Description

7. seminář: PŮSOBNOST PRÁVNÍCH NOREM Právní norma = obecně závazné pravidlo chování Rozlišujeme tyto druhy: osobní, místní, věcná, časová Věcná působnost  Oblast vztahu které má korigovat Osobní působnost  Obecná – se vztahuje na všechny  Zvláštní – jen na určitou skupinu, typové určenou skupinu ( příklad nějaká profese, organizace)  Výjimečná – na koho nedopadá, na koho se neuplatňuje; na rozdíl ty dvě vrchní na co dopadá Absolutní, relativní Profesně právní, Místní působnost  Obecná- má cele území státu plus paluby letadel, lodí, ambasády daného státu – naše ambasády na území cizího státu (když to vztáhneme na naše území ČR a české právo)  Zvláštní – nějakým způsobem typové omezené území  Výjimečná Časová působnost  Co nás může zajímat? Pojem platnost, účinnost, zpětná účinnost ( účinnost předchází platnosti; retroaktivita práva), navrh zákona, zánik  Když s bavíme o časové působnosti bavíme se o celé časové působnosti dané normy  Zánik: = derogace o nahrazení jinou normou, novelizace jej obdobný název zániku normy, o Uplynuti doby stanovené platnosti ( časové omezena platnost normy) o Nález ústavního soudu (může zrušit cely předpis nebo jen jeho část. Pokud se rozhodne zrušit cely předpis tak se jedna o abrogace, pokud jeho část tak se jedna o obrogaci) o Poslanecká sněmovna 1) mlčky: stvoří jinou právní normu Derogační pravidla – novější ruší tu starší, ale neplatí to ve všech případech. Musíme zde vyhodnotit jestli jsou obecně nebo speciální a jejich výše právní síly. Pokud by však byl zákon a býk vytvořen další zákon= záleží zda by byla obecná a obecná nebo obecná a specifická. Pokud jsou obě například obecné, platí pravidlo, ze nová ruší starou. Pokud by nová byla speciální, stále by platilo pravidlo nová ruší starší (obecnou). Ale pokud by již existovala speciální a dále by byla vydána obecná, tak to znamená, že nová neruší starou. Derogační klauzule= zrušovací ustanovení = vyjadřuje se k zrušení jiných právních předpisů . Buď muže říct ze ruší všechny normy které jsou s touto normou v rozporu. = generální klauzule. Upřesnění generální klauzule – generální klauzule s demonstračním výčtem – vypíše par S taxativním výčtem – výslovně řečený všechny které jsou rušen y 2) výslovně – do daného právního předpisu neo specifického uvede  Legisvakacni doba - trvá 15 dni pokud není stanoveno jinak

o o

o o

Retroaktivita práva- účinnost předchází okamžiku platnosti Pokud my nastoupili na vysokou školu a neplatné žádné poplatky za studium a ve třetímu vydali normu o tom ze se bude platit školné, my ho do konce studia neplatíme. Ovšem kdybychom začali studovat ještě nějakou jin školu, tak za ni už ano. Sice jsme si říkali ze nová norma nahrazuje starou, ale díky nám ta stará jako y přežívá a dokud nedostuduje poslední student na kterého se ta předchozí norma vztahovala, tak ještě platí. Nepravá retroaktivita – začne platit norma a ze se musí platit za VŠ a ja jsem ve třetím ročníku. Musím zaplatit za 5. semestr a výše. Práva retroaktivita – jsem ve třetím ročníku a od platnosti této normy bych mušle doplatit ještě za ty ročníky které už jsem dostudoval

INTERPRETACE PRÁVA Charakteristika interpretace práva: je to duševní proces který směřuje k odhalení obsahu právních norem. Nalézáme pravidlo. Co interpretujeme? U nás pracujeme nejvíce s právními texty (z nej vystouravame právní normy) Text je pouze nějakým jazykovým vyjádřením Obecná jazyková zvyklost Speciální jazyková zvyklost – speciální jazyk například myslivců, právníků, lékařů Právo stojí hlavně na těch speciálních jazykových zvyklostech. Tím jazykovým vyjádřením nedokážeme dokonale vyjádřit to dokonale pravidlo chování, Jací aktéři nás zajímají?  Autor daného právního textu  Publikum = pro koho je ten text vytvářen, kdo je adresát  Zprostředkovatel, který ten text interpretuje (přeloží jej). Rozkličuje to a nějakým způsobem nám to předá. Interpret  Poznámky: nemusí to být 3 samostatné osoby. Nejčastějšími zprostředkovateli však jsou advokáti, státní zástupci, exekutorů, notáři => o právní praxe o soudci jsou v pozici orgánu aplikujícího právo, podobně jsou na tom například správní orgány. ; precedenty- relativně závazné o Dále vykládá právo veřejnost = osoby bez právního vzdělání ( není vůbec závazný) o Legální výklad- na základě zmocnění, má absolutní závaznost Příklad Evropský soud – muže vyložit obecněji ustanovení a jeho výklad je závazný. o Výklad oficiální – vydáván ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, přičemž nadřízený podává ten výklad pro podřízené. Není závazný absolutně, ale pouze relativně! Uvnitř té organizace pro všechny ty podřízené. o Autenticky výklad- výklad zákonodárce , zákonodárce prostřednictvím důvodové správy vysvětluje jak to myslel ALE autenticky výklad je závazný, za to důvodová zprava závazná není. Takže to vlastně autenticky výklad není!!! Důvodové zprávy mají také určitá úskalí, a to ze se můžou dané předpisy změnit. Definiční normy nejsou formou autentického výkladu. My dnes vůbec nevíme jak vypadá. Příklad například ve Francii kdy krále se zeptali jak mají něco nějak vykládat a on to řekl. V dnešní době to vlastně neexistuje.

Doktrinální výklad – odborné texty akademiků, mohl by být závazný argumentačně. Není absolutně nezávazný jak je tomu v učebnici Harvánka! P: Absolutní a relativní závaznost o



Co nás muže všechno během interpretačního procesu ovlivnit?  Subjektivní vnímání  Aktuální dění – vnější okolnosti  Ovlivněni nějakými teoriemi  Je to obrovské pole kde se můžou pohybovat různé vnější a vnitřní faktor...